Krutý lynč: Vláčeli ho na laně za autem, málem zemřel

Zdroj:

„Když jsem k němu přišel, abych mu pomohl, myslel jsem, že se pozvracím. Hýždě měl sedřené a já viděl i křížení svalstva a kost!“ svěřil se svědek děsivé události a zachránce Davida Bělici.

Osmadvacetiletého Davida Bělicu (na snímku) tři násilníci loni na jaře vlekli za autem na laně. Půldruhého kilometru a po drsné břidlicové cestě… Případ ojedinělý svou krutostí i technikou trýznění vyvolal velký zájem médií a justici se naštěstí podařilo rychle a nekompromisně potrestat viníky.

Krajský soud v Ostravě letos v únoru hlavnímu aktérovi lynče Jakubu Mikulovi (24) udělil nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 19 let, jeho komplice Petra Dudiče (26) poslal na 17,5 roku za mříže a Pavlu Pavlicovi udělil podmíněný trest za omezování osobní svobody v délce 16 měsíců s odkladem na čtyři roky. První dva jmenovaní se odvolali. Rozsudek je nepravomocný, ale jejich vina je nezpochybnitelná.

I když mladík útrapy a vážná zranění přežil, soud jeho mučitele uznal vinnými z pokusu o vraždu. Podle předsedkyně senátu čin spáchali zvlášť trýznivým způsobem.

Auto táhlo, ale na dvojku chcípalo

Drama se začalo odehrát 23. května loňského roku v časných ranních hodinách před šenovskou restaurací Na Špici, kde se David Bělica na diskotéce dostal do konfliktu s Jakubem Mikulou. Co hádku a rvačku přesně vyprovokovalo, nedokázal ani jeden z aktérů popsat, neboť byli pod vlivem alkoholu. Z vyprávění ostatních návštěvníků podniku se zdá, že se později krutě ztrestaný mladík zastal nějaké dívky.

Pachatelé Davida Bělicu naložili do kufru auta a jeli s ním do Prostředních Bludovic. Pak pokračovali, ale už bez Pavla Pavlici, který z vozu vystoupil a incidentu se nechtěl dál účastnit. „Probral jsem se až v kufru,“ popisoval David Bělica u soudu.

„Uvědomuju si, jak jsem svým mobilním telefonem volal na linku 158 a řekl, že jsem v kufru.“ Na tísňové lince se ale telefonát zdál jako žert, navíc operátoři neměli zcela přesný popis, kde se volající nacházel.

Pachatelé Davida Bělicu v jednom místě táhli podél lesíka. Potkáváme zde muže se psem, který byl svědkem události. Zmasakrovanému chlapci poskytl pomoc a zavolal mu sanitku. Svým statečným činem se ale nehodlá chlubit, nechce ani uvést jméno. To, co udělal, považuje za povinnost každého člověka.

„Tohle je skutečný hrdina,“ říká a ukazuje na svého psa, chlupáče se zlatavě hnědou srstí jménem Timi. „Bylo kolem páté ráno a on začal být najednou nesvůj. Štěkal, až mě vzbudil. Venku jsem si pak na cestě všiml auta. Chvíli stálo a potom se najednou dalo do pohybu a vleklo člověka. Sedl jsem hned do svého vozu a jel za nimi. Dole jsem je zahlédl u hřiště. Jak viděli, že přijíždím, začali ho odvazovat. Těžce zraněného ho tam nechali a odjeli.“

Snad bych je i zabil!

Odvážný muž k mladíkovi přiběhl a začal mu pomáhat. Volal zároveň záchranku a policii. Každá minuta, než přijela pomoc, byla prý jako hodina. „Byl jsem v šoku,“ pokračuje zachránce. „Kluk byl při vědomí a komunikoval se mnou. Řval bolestí, i když později říkal, že si na to nepamatuje. Předtím jsem viděl i ty pachatele, ale nebyl jsem schopen si je později hned vybavit.“

O tom, jak byl lynč otřesný, hovoří také následující skutečnost. Svědek je shodou okolností bývalý policista a i tak by prý měl problém se ovládnout, kdyby násilníky to ráno dostihl. „Kdyby neujeli, tak je snad zabiju. Měl jsem u sebe ocelový obušek. To bylo něco otřesného, nemá to vůbec obdoby,“ rozčiluje se.

David Bělica přišel svému zachránci po dvou měsících od neštěstí osobně poděkovat. Stále ho trápí zdravotní komplikace. Má sedřená lýtka, patu, zlomené žebro a především přišel o část levé hýždě. Pociťuje silné bolesti při chůzi a změnách počasí. „Na jednom místě mi to zase hnisá,“ popsal po skončení soudu. „Mám rehabilitace, teď musím opět k lékařce, ať se mi na to podívá, abych nedostal nějakou infekci.“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky