Termín křišťálové děti se vztahuje k dětem, které se ve větším množství začaly rodit po roce 2010 (i když některé prameny uvádějí již rok 1995), a měly by být tedy následovníky dětí indigových, vlastně jejich skutečnými dětmi, neboť indigové děti mezitím dorostly do generace rodičů. A zatímco indigové děti přicházely podle autorů tohoto konceptu bojovat proti nespravedlnostem, zažitým pořádkům a v důsledku změnit svět a systém k lepšímu, křišťálové děti už přišly do nových podmínek a jejich úkol je jiný. Mají vnést do světa harmonii a lásku, a to pomocí svých výjimečných vlastností, mezi něž patří údajně i telepatie. A zatímco indigové děti se prý rodily zcela obyčejným lidem, křišťálové děti už si „vybírají“ rodiny duchovně založené.
Jejich název se odvozuje od barvy jejich aury
Jejich název se odvozuje od barvy jejich aury, na rozdíl od tmavě modré, která je přisuzována indigovým dětem, mají křišťálové děti údajně duhovou auru pastelových odstínů, která tvoří podobný efekt jako krystal křišťálu. Pro ně typickými vlastnostmi jsou optimismus, laskavost, soucit a empatie. Jejich touhou je druhé potěšit, utěšit, uklidnit či povzbudit. Vynikají velkou tolerancí, nekonfliktností a mají schopnost usmiřovat vztahy lidí kolem sebe, dokonce jsou jim přisuzovány přirozené léčitelské schopnosti. Milují své blízké a konzum jim nic neříká, zato jsou silně spjaty s přírodou.
Jsou citlivé a empatické, také velmi kreativní, muzikální a umělecky založené, milují přírodu a zvířata, a proto se často stávají vegetariány a vegany. Nemají příliš velké sebevědomí a nejsou průbojné, naopak potřebují hodně podpory a lásky zvenčí, neboť citlivě reagují na emoce kolem sebe.
Stejně jako indigovým dětem i jim se věnuje duchovní literatura, publikaci na toto téma napsala například Doreen Virtue, spisovatelka a dle vlastních slov jasnovidka, která se ve svých knihách věnovala ezoterickým tématům, jako například komunikaci s anděly. Její kniha pod názvem Křišťálové děti vyšla i v češtině.
Termín křišťálové děti se vztahuje k dětem, které se ve větším množství začaly rodit po roce 2010
Rodičům je doporučováno takové děti respektovat a být k nim upřímní, případně je chránit, aby jejich citlivá duše nebyla příliš zraňována okolním světem. Je nutné tolerovat jejich změny nálad, způsobené tím, že snadno přebírají emoce a energie z okolí. Rodiče mají dětem říct o jejich poslání, aby lépe pochopily svoji situaci, a být jim v jejich úkolu nápomocni.
Stejně jako u indigových dětí ovšem zaznívají i z odborných kruhů hlasy, že by rodiče neměli spoléhat pouze na takovouto poněkud ezoterickou diagnózu. Tyto děti mohou mít znaky Aspergerova syndromu nebo poruch autistického spektra. Jejich extrémní citlivost může být diagnostikována jako hypersenzitivita. Je jasné, že každému dítěti by se mělo dostat citlivé a laskavé výchovy s ohledem na jeho potřeby. Ale pokud máte pocit, že dítě není spokojené, má problémy v dětském kolektivu nebo ve škole, přestože mu poskytujete maximální péči, nespoléhejte na to, že je to způsobeno jeho posláním přinést do našeho světa lásku, a neváhejte se poradit s dětským lékařem nebo školním psychologem, kteří vás mohou případně nasměrovat dál. Za zdraví a duševní pohodu vašeho dítěte to stojí.
