Kontryhel je bylinka, jíž je připisováno mnoho léčivých vlastností. Šlapeme po něm na loukách, které si ještě uchovaly dostatečnou druhovou pestrost, a ani si to většinou neuvědomujeme. Na svá stanoviště není příliš vybíravý, jenom nesnáší extrémy příliš suchých nebo příliš zamořených míst. Je známo několik desítek druhů, takže sestřičky našeho nejrozšířenějšího kontryhelu obecného rostou i vysoko v horách nebo daleko na severu.
Alchemilla je jeho jméno
Lístky kontryhelu mají devět až jedenáct laloků a ledvinovitý tvar. Celý list vypadá, jako by to byla papírová skládanka. V některých zemích se mu také říká sukénka či pláštík Panny Marie, i když je dost nepravděpodobné, že by světice měla takový pěkně plisovaný oděv. „Sklady“ tvoří jakési žlábky, jimiž stéká do středu listu rosa. Tam můžete vidět po ránu ukázkové krůpěje – kulaté a třpytivé. Kuličky vody fascinovaly již středověké alchymisty, kteří si představovali, že právě takové kapky rosy potřebují k vytvoření kamene mudrců. Tak dostal později kontryhel latinské jméno Alchemilla. Alchymisté jej také nazývali božská růže.
Kytka pro ženy
V kuchyni se rozhodně nenechejte zmást tím, že se kontryhel sbírá jako léčivka. Má údajně nejrůznější blahodárné účinky na ženské orgány. Odtud se také někdy odvozuje jméno pláštík Panny Marie. Prokázaný je rozhodně velmi vysoký obsah vitamínu C. To nyní, v pozdním létě, kdy je dost jiných a chutnějších vitamínů, můžeme ignorovat, ale na jaře si na to klidně můžeme vzpomenout.
Na talíři s křehkými květy
Malé lístky vnitřní části růžice nebo zelenožluté kvítky se mohou použít na nejrůznější ozdobné kreace, kde chcete dotvořit barevné květy zelenými lístky bez výraznějšího aromatu. Kontryhel můžeme kombinovat s právě dokvítajícími fialovými plamenkami, které jsou křehké a zelený kontrast se k nim dobře hodí, s korunními lístky měsíčku zahradního nebo třeba kvítky divizny. V jarních měsících, až bude vaše tělo žádat čerstvé zelené rostliny, ho s klidem přidejte jako extravagantní přísadu do salátů.