Máte-li odvahu a vůli svůj uvadající vztah zachraňovat, v galerii najdete pár chytrých tipů, jak na to.
Na volné noze
Jeden by řekl, že jsem ve vztahové spirále, druhý, že jsem jen příliš slabá na to vzít kramle. S manželem se kvůli majetku a dětem nechceme rozvádět, ale už roky žijeme odděleně. Mužské objetí a pochopení mi časem začalo scházet, a tak jsem pátrala, co je kolem mě zajímavého. Materiálu k prozkoumání bylo dost. Ze všech mužů, kteří prošli prvním kolem, vyčníval jeden. Radim mi na první pohled padl do oka. Měl krásné a usměvavé oči, nedbalé strniště a humor, který mi byl velmi blízký. Neurážel, ale trefoval se do černého. Přesně tak, jak to mám nejradši.
Bok po boku
Scházeli jsme se jednou týdně a osobní život toho druhého v rozhovorech spíš míjeli. Věděla jsem, že pracuje jako mistr ve výrobě, ale víc mě ani nezajímalo. Je dospělý a nepotřebuje můj dohled. Bohatě mi stačila jeho přítomnost a neškodné vtípky. Oťukávání se brzy proměnilo v touhu být tomu druhému každý den nablízku, a tak jsme se sestěhovali. Děti hlasitě protestovaly, ale moje odpověď je velice rychle uzemnila: "Máte ještě druhý pokojíček u táty v domku. Je to vaše volba." V ten moment se kolem rozlehlo ticho a já měla klid.
Vždy po ruce
Po boku svého amanta jsem vzkvétala. Jen jedna věc mi kazila náladu. Radimova nepravidelná pracovní doba a denní režim, který se vymykal běžnému zaměstnaneckému poměru, mi dělal čím dál víc vrásek na čele. Jednou dělal odpolední směnu, jindy potřeboval auto, pak měl dva týdny nařízené volno, pak vstával ve dvě ráno, aby si zkontroloval zaměstnance. Moje obavy smetl ze stolu s tím, že jeho práce není o osmihodinové směně v kancelářské židli, ale je dynamická a musí se často přizpůsobovat aktuálnímu dění.
.. a pohádky byl konec!
Nebylo proti čemu protestovat, uargumentoval by mě. Téměř tři roky jsem mu slepě věřila, než jsem narazila na pečlivě schovanou složku s dokumenty o jeho pracovní morálce. Za dobu, co jsme žili na hromádce, vystřídal čtrnáct zaměstnání. Byla jsem v šoku. Pracoval jako mistr výroby, náborář agenturních zaměstnanců, rozvážel pečivo, pár týdnů strávil jako sekuriťák v bance a barový vyhazovač, doplňoval zboží v supermarketu, staral se o dopravní značení a přivydělával si jako mystery shopper. Jako první mě zarazilo, kolik toho stihl vystřídat. Spletité lži, které mi napovídal, nebraly konce.
Paradoxem je, že pracuji na úřadě práce. Mohl za mnou přijít, promluvit si a já bych mu našla práci na míru. Lež zlomila vaz už jednomu mému manželství a nebudu ji tolerovat ani teď. Škoda, byl milý.