Žila jsem rušný společenský život. Práce, kamarádky, zábava a cestování. Když jsem se rozhodla na začátku týdne, že na konci někam poletím, stalo se tak. Měla jsem finance, čas i možnosti. To všechno jsem opravdu milovala, a proto jsem mateřství odkládala pořád dál. Jenže pak jsem potkala toho pravého a věděla, že mu můžu něco obětovat. Netušila jsem ale, jak moc mě to nakonec poznamená.

Co nebo kdo obrátil Johaně život naruby? Čtěte dál!

Jednoho krásného dne jsem potkala Romana. Byl velmi úspěšný, pozorný, milý a zamiloval se do mě stejně náhle jako já do něj. Od první chvíle jsem věděla, že právě s ním si pořídím dítě, i když jsem o něm dosud uvažovala spíše v tom smyslu, že asi zůstanu bezdětná. Vzali jsme se už po půl roce, věděli jsme, že jsme si souzeni, nebyl důvod sňatek odkládat. Prakticky hned po obřadu jsme se začali pokoušet o miminko. A pak přišla ta nabídka...

Čtěte dál a dozvíte se, jaka nabídka Johaně a Romanovi přišla.

Manžel dostal skvělou nabídku ze zahraničí. Na mě pak bylo rozhodnutí, jestli ukončíme snažení o potomka a já zůstanu doma a budu se věnovat své práci, nebo se na plný úvazek alespoň na chvíli podřídím rodině a odjedu s manželem do ciziny. Dvě čárky na těhotenském testu mě už ani nemusely přesvědčovat. Byla jsem rozhodnutá jít za manželem.

Byla to opravdu šťastná volba?

Stěhování mělo být na dobu určitou a já to na začátku vlastně ani neřešila. Byla jsem pod nadvládou hormonů a lásky. Na miminko jsem se moc těšila. Jenže už nedlouho po jeho narození přišlo vystřízlivění. Manžel byl pořád v práci, bylo to opravdu náročné. Sice mi s domácností pomáhala chůva, ale jinak jsem byla pořád sama. Všechny mé kamarádky zůstaly v Čechách a já jen pomocí sociálních sítí sledovala, jak se jim daří a jak si pořád užívají. Možná kdybych zůstala doma, moje osamělost by nedošla tak daleko, že bych ji začala řešit nejdříve léky na uklidnění a pak alkoholem.

Klikněte na šipku a dozvíte se, jak dopadl Johanin příběh.

Své dny jsem trávila v pyžamu, neměla jsem vůbec důvod se převlékat, nakonec jsem chůvu posílala s malým na procházky, protože samotná už jsem po městě prostě chodit nechtěla. A tehdy to začalo. Z vyčerpání jsem si nelegálně koupila léky na uklidnění a postupem času je začala zapíjet alkoholem. Jen tak jsem dokázala přežít den od rána až do večera. Vše se mi podařilo před Romanem tajit celý dlouhý rok. Ale pak jsem se zhroutila a měla absťák. Manželovi konečně došlo, že něco není v pořádku a donutil mne jít za odborníky. Nyní jsem pod jejich dozorem a se svou závislostí úspěšně bojuji. Manžel se stará společně s mými rodiči o syna a já doufám, že se vrátím ke svému životu a k péči o milované dítě co nejdříve.

Přečtěte si také Moničin příběh: Monika (34): Omylem jsem otevřela manželovu poštu a byla jsem v šoku

Líbí se vám Kafe.cz? Čtete rádi naše články? Přidejte se k nám i na Facebooku!