Job týdne: Sestra na psychiatrii sleduje narkomanky na každém kroku

Job týdne: Zdravotní sestra na psychiatrii.
Job týdne: Zdravotní sestra na psychiatrii.
Zdroj: Thinkstock.com

Povolání zdravotní sestry není obecně jednoduché a v psychiatrické léčebně to platí dvojnásob. Právě proto má zdejší personál o týden dovolené navíc.

Diskutujte: Umíte si představit, že byste pracovali na psychiatrii?

Mohlo by vás také zajímat: Job týdne: Učitelka. Proč se Jitka bojí letošních prvňáčků?

Daně je 39 let a pracuje jako zdravotní sestra na lůžkovém ženském oddělení pro léčbu závislostí. Má vystudovanou střední zdravotnickou školu a pak dvouletý psychoterapeutický výcvik v rámci dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. V současné době přemýšlí, že se přihlásí na vysokou školu. Jak sama říká, požadavky na vzdělání se stále zvyšují.

DOTAZNÍK KAFE.CZ
Povolání: zdravotní sestra na psychiatrii

V kolik hodin ráno vstáváte?

Denní směna začíná ráno v sedm hodin a je slušnost přijít o něco dřív, abychom si mohli v klidu předat, co je na oddělení nového. Pozdní příchod nepřipadá v úvahu – kolegové z noční by totiž nemohli jít domů. Vzhledem k tomu, že do práce dojíždím, vstávám před pátou, což není žádný med a po několika dnech v práci už bývám hodně unavená.

Co vám na vašem povolání nejvíc vadí?

Naše práce je hodně náročná, zejména na psychiku. Pacientky, mnohdy velmi mladé nezralé narkomanky, musíme doslova sledovat na každém kroku. Často se snaží na oddělení propašovat drogy, alkohol nebo nám třeba klientka uteče při vycházce v parku. Je to velmi stresující a také myslím, že okolí se na naši práci dívá s despektem.

Jaký máte plat?

Při práci na směny, které máme 12hodinové, si vydělám něco okolo 30 tisíc hrubého, což není vzhledem k průměrnému platu v ČR málo. Platy se ale liší podle regionu, daného zařízení, počtu odpracovaných let a nejvyššího dosaženého vzdělání.

Které chvíle jsou ve vašem zaměstnání nejnepříjemnější?

Bohužel nám občas nastane i situace, kdy pacientka nezvládne svůj stav a pokusí se o sebevraždu, jsou to sice extrémy, ale i s těmi se ve svém povolání setkáváme. Naštěstí vždy vše dopadlo dobře a nedošlo k úmrtí.

Kdy jste se v práci nejvíc nasmála?

Naše práce je opravdu spíš vážná, ale občas se zasmějeme i tady. Třeba nedávno na skupinové terapii pacientky přednášely své oblíbené básničky a jedna starší dáma, které léčba právě končila, zavtipkovala a pronesla veršík „smutno je v prosinci v zahradním hostinci“. Všem to přišlo vzhledem k situaci a prostředí tak legrační, že jsme se smály ještě dlouho poté.

Máte deformaci z povolání?

Ano, tomu se člověk asi neubrání. Dnes a denně vidím, že alkoholismu mohou propadnout i velmi vzdělané a slušné ženy, takže sama téměř nepiji a když byly děti v pubertě, smály jsme se společně, že máme „suchý dům“ – tak se v naší branži nazývá domov bez kapky alkoholu.

S jakým nejčastějším předsudkem vůči svému povolání se setkáváte?

Lidé se často mylně domnívají, že do léčebny zavíráme lidi, kteří to nepotřebují či dokonce nechtějí. To je samozřejmě hloupost. Léčba je v ČR zcela dobrovolná, vyjma té soudně nařízené (soud nařídí ústavní léčbu poté, co dotyčný pod vlivem závislosti na drogách či alkoholu spáchá trestný čin), ale to je naprosté minimum našich klientek, tak jedna dvě mezi padesáti dalšími, co se chtějí vrátit do života zcela ze své vůle a mohou kdykoliv dobrovolně léčebnu opustit.  

Uvítáme, když na náš "Dotazník" odpovíte (odpovědi pošlete na adresu divisova@sanoma.cz s heslem Povolání) a pomůžete tím třeba i zrušit předsudky, které ostatní lidé vůči vašemu povolání mají.

 

You need to upgrade your Flash Player

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky