Jaká je vlastně voda z vodovodu?

Jaká je vlastně voda z vodovodu?
Jaká je vlastně voda z vodovodu?
Zdroj: Thinstock

Už jste se někdy zamysleli nad tím, co v našich domovech vlastně teče z kohoutků? Cesta vody do domácností je opravdu zajímavá.

Každým otočením kohoutku či spláchnutím vypouštíme takzvanou odpadní vodu. Odpadní roury a kanalizace ji odvedou do čističky. Kromě pevných částí, různých saponátů a jiných úklidových prostředků se v ní nacházejí i další chemické látky. Jedná se například o zbytky léků, jako jsou antikoncepce nebo aspirin, které lidé vylučují močí.

Drogy čističky nevyperou

Odpadní vody se v čističkách vyčistí tak, aby nebyly zdraví nebezpečné, a vypustí se do řeky. Odstraní se veškeré pevné i většina škodlivých látek, ovšem některé (třeba zbytky léčiv či drog) čističky ještě zlikvidovat neumějí. Relativně „čistý produkt“ z čističek v řekách získává další nové společníky, jako jsou například dusičnany a dusitany, které se používají převážně ke hnojení. Do řeky je „spláchne“ i malý deštík. Voda ale může přenášet také různé patogeny – bakterie a viry způsobující závažná onemocnění. Nejčastějšími jsou Salmonela, E.coli, Toxoplasma či pro kojence velice nebezpečné rotaviry.

Vydezinfikované = zdravé

Pitná voda se získává úpravou surové vody, jejíž velká část pochází z povrchových a smíšených zdrojů, tedy z nádrží a horních toků řek. Úprava probíhá v úpravnách na mechanickém, biologickém, chemickém či fyzikálně-chemickém principu. Žádná metoda nikdy nedokáže odstranit 100 % všech škodlivin. Ve vodě určené k pití tak může zůstat určité množství již zmíněných dusičnanů, dusitanů a léků. Navíc je nutné vodu z důvodu přítomnosti bakterií, spórů a virů ošetřit chlorací. Chlor pak sice vodu chrání i proti kontaminaci ve vodovodním potrubí, ale také nepříjemně mění chuť a pach. Chlorovaná voda není vždy vhodná ani k mytí – především pro alergiky a ekzematiky, protože vysušuje kůži. Pro nemocné citlivé jedince a děti se rovněž nedoporučuje k pití.

Nebezpečné trubky

Z úpraven pak „čistá“ chlorovaná voda putuje do vodojemů a našich domácností. Čeká ji však ještě dlouhá cesta spoustou trubek. Ty jsou hotovým rájem pro vznikn mikroflóry a usazování různých nečistot. Navíc v České republice ještě zůstává asi půl milionu lidí, jejichž vodovodní trubky obsahují jedovaté olovo, které se pak dostává s vodou do jejich skleniček. Nebezpečné jsou ale i trubky ze starších typů PVC, mosazi a červeného bronzu.

  • Do naší skleničky nám z vodovodu teče na první pohled čistá a pro zdraví nezávadná voda, což ale neznamená zdraví prospívající.

Zůstávají v ní stopová množství léčiv a hormonů, která při dlouhodobém působení především na citlivý nebo dětský organismus mohou mít záporný vliv. První nepříznivé účinky povrchové vody již byly pozorovány u zvířat, která ve vodě žijí. Mění se jejich pohlavní orgány. Na člověku zatím nebyly tyto
změny prokázány. Nikdo ale neví, jak se hormony a léky, byť v malém množství, mohou chovat ve spojení s chlorem, dusičnany a dalšími látkami přirozeně se vyskytujícími ve vodě. Zatím ještě neuplynulo dost času, abychom účinky tohoto „chemického koktejlu“ pocítili. Budoucí generace
včetně našich dětí se s nimi ale s nejvyšší pravděpodobností budou muset poprat.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Návod, jak si vyrobit adventní věnec

Návod, jak si vyrobit adventní věnec

Věnec, na kterém si každou adventní neděli zapálíte jednu svíčku, je nedílnou součástí vánočních tradic. Pravda je, že jeho cena v květinářství bývá…

Akční letáky