První setkání
Ležíte na porodním sále, úpíte v bolestech a přejete si, aby ten pekelný den konečně skončil. Pak najednou ucítíte velký tlak a všechen ruch v místnosti přehluší dětský pláč. Sestra vám přiloží pár minutek staré miminko na hrudník a vás zalije láska. Moment, na který se nezapomíná. Jenže o týden později už vám ze společného soužití tečou nervy, jste nevyspalá, propadáte beznaději a za půlhodinku ticha byste položila život.
Každé dítě je jiné
Metod, jak uspat dítě, jsou desítky. Jedno vyžaduje houpání, druhé povalování na gymnastickém míči, lechtání na bříšku, šimrání mezi očima, přejíždění v kočárku přes práh. Dopředu vám nikdo neřekne, jaké vaše dítě bude a ani během těhotenství nemáte možnost velkého vlivu. Matka se musí spojit s dítětem a najíst společnou "řeč".
Děti milují rutinu. Jsou unavené? Šup s nimi do postýlky.
Rutina nás baví
Do jisté míry všem dětem vyhovuje stále stejný režim. Pokud ho budíte, krmíte a koupete v odlišné časy každý den, můžete si zadělat na problém a dítě bude značně neklidné. Rozdělte si den i noc na krátké časové bloky a striktně je dodržujte. Prcek si časem uvědomí, že je ráno, večer a noc. Přiřadí si jednotlivé k činnosti k denním dobám a soužití bude mnohem pohodovější.
Estillova metoda
Způsob, jak dítě uspat, je vcelku jednoduchý, ale drtivá většina maminek ho považuje za příliš krutý. Pro Estillovu metodu totiž platí několik pravidel, která odporují všeobecně přijatým standardům - žádné tulení, spaní s rodiči v posteli ani dvouhodinové houpání.
Uložte dítě do postýlky v samostatné místnosti. Zvolte polohu, kterou má nejradši (v případě spaní na břiše použijte pro jistotu i monitor dechu). Pevně ho zachumlejte do deky, připravte si dudlík a oblíbeného plyšového mazlíka. Položte dítěti ruku na ramínko nebo hrudník a 30 vteřin k němu rozhodně promlouvejte. Zdůrazněte, že jste udělali maximum pro jeho pohodlí, je najezené a přebalené, že spánek je důležitý pro jeho růst a sílu, že máma s tátou jsou hned vedle a v případě nouze má u sebe například králíčka, který dá vědět, že je něco v nepořádku. Vlepte mu lehkou pusu na spánky a s přáním dobré noci pusťte ukolébavky, zhasněte světla a jděte do vedlejší místnosti. Dítě začne pravděpodobně plakat a křičet.
Právě tady většina rodičů selže. Buďte přísní i na sebe a dodržujte časový rozvrh, jak často za dítětem chodit a utišit ho. Vždy opakujte stejný postup - ruka na rameno, půlminutové povídání, pusa a nekompromisní odchod. Dítě časem pochopí, že pláčem ničeho nedosáhne a dáte-li mu neúnavným opakováním toho samého pocit, že jste nedaleko a nemusí se bát, velice rychle se zklidní.
Můžete se setkat s hysterickým pláčem, odkopáváním, zalykáním. V tu chvíli musíte oslepnout a ohluchnout. Děti jsou neskutečné a vynalézavé. Ne vždy ale se zcela čistými úmysly!
1. den - 1 minuta - 3 minuty - 5 minut (pro třetí a každé další opakování)
2. den - 2 minuty - 5 minut - 8 minut (pro třetí a každé další opakování)
3. den - 3 minuty - 7 minut - 11 minut (pro třetí a každé další opakování)
4. den - 4 minuty - 9 minut - 14 minut (pro třetí a každé další opakování)
5. den - 5 minut - 11 minut - 17 minut (pro třetí a každé další opakování)
Následující dny - 6 minut - 13 minut - 20 minut (pro třetí a každé další opakování)
Pro zvýšení účinnosti této metody dodržujte časové rozestupy a odlišujte mezi dnem a nocí. Dítě nechte v samostatné místnosti a přes den nezatahujte role ani výrazně neomezujte hluk, v noci zajistěte ticho, klid a prostor bez výrazných i tlumených světel.