Manželé Diana a Will Vizzardovi se stali celebritami celostátního formátu: psaly o nich noviny, vystupovali v televizi. Oběma je něco přes 60 let, jsou penzisté a vedou – z našeho pohledu – nenápadný život. Jenže už tři roky chodí o víkendu na snídaně do okolních restaurací pěšky, což je přece něco úžasného!

Za procházku si dám slaninu, lívance a vejce

Poprvé začal člověk chodit po zadních někdy před 1,5 milionu lety. Tak staré jsou aspoň otisky chodidel, jež byly nalezeny v Keni. Lidstvo se poté prošlapalo svými dějinami až do druhé poloviny 20. století, kdy teprve (ale pouze v nemnoha zemích) převážně přesedlo do automobilů.

Nakonec i cyklostezky jsou na tom lépe; zvlášť u nás. Do jejich budování celostátně tečou stamiliony korun (zčásti z Bruselu) a to už je nějaký důvod k velebení cyklistiky.

Chodci však vcelku nic nepotřebují a nikdo na nich moc nevydělá. Stačí jim sportovní pohodlné boty. A i ty jsou vlastně podle názoru některých lékařů zbytečné, protože nejzdravější je prý chůze bosky.

Tento způsob pohybu přináší celkové zklidnění, zpomalení příliš hektického životního rytmu, odpočinek a čas na přemýšlení o důležitých věcech. Co víc si můžeme přát?

Nad zájmem, který v Kalifornii vzbudil pár postarších městských chodců (sólových chodců horských, pouštních apod. jsou tu samozřejmě zástupy), se můžeme lehce usmívat. Jak často se ale my odhodláme ujít několik zastávek autobusu či tramvaje pěšky? Ještě neskončila dlouhá a pro chodce nepříjemná zima. Jaro však bude fandit našim předsevzetím…

Plnou chůzí vpřed

  • Řada psychologů už dlouho tvrdí, že chůze je „nejléčivější druh pohybu“: zvláště když se provozuje v krásném prostředí, třeba v lese či historickém městě. Chůze bývá předepisována jako lék na nervové či psychické choroby, zlepšuje stav pacientů se srdečními a oběhovými potížemi, diabetem, řídnutím kostí a podobně.
  • Po léta se propagoval běh pro zdraví. Zkušenosti některých lékařů však ukazují, že chůze pro zdraví je našemu tělu prospěšnější (na rozdíl od běhu se při ní totiž neničí klouby a nepřetěžuje organismus).
  • Průměrná rychlost normální chůze je asi 4,5 až 5 km/hod., při troše úsilí však můžete šlapat i „sedmičkou“.
  • Víte, jaký je rozdíl mezi chůzí a během? Při chůzi se člověk vždy aspoň jednou nohou dotýká země, zatímco při běhu chvílemi „letí“ nad ní. Kontakt s povrchem také hlídají rozhodčí při chodeckých závodech – borci a borkyně totiž mají tendenci prokládat pomalejší chůzi rychlejším během.