S rozmyslem

Nepatřím mezi matky, které své děti hýčkají, vozí na obláčku a chrání před veškerou nespravedlností světa. Ale položila bych za ně život a vždy volím klidnou rozmluvu před pohlavkem. Myslím, že jsem našla rovnováhu, jak z dcery i syna vychovat samostatné osobnosti, které obstojí před všemi nástrahami života. I když mě občas dohání k šílenství a z nekonečných řetězců otázek mi tečou nervy, fyzický trest je pro mě většinou tabu. A to je právě to, co staví do našeho manželství ohromný problém, který se už několik let snažíme překlenout. Prozatím bez úspěchu.

Na obtíž

Děti se narodily rok po sobě, a tak se náš dům velmi rychle proměnil v bojiště a minové pole. Já jsem si užívala roli matky a Martin zkoušel různá vylepšení, jak v humbuku přežít. Miminka v postýlce obestlal polštáři, aby se nevrtěla. Vyrobil poklop, aby se tak snadno nedostala ven. Koupil lanko, které omotal dětem kolem pasu, aby se nevytrhly z ruky a nevběhly do silnice. Jeho řešení mi přišla za hranou, ale v běžném provozu jsem po čase pochopila, že mají něco do sebe a příliš neprotestovala. Když už nevěděl, jak dál, nasadil sluchátka a zavřel se do vedlejší místnosti.

Taktika

Jak děti rostly, byly méně bezbranné a nabíraly na síle, čas od času přilétl pohlavek. Mírný a výchovný. Veškerá vynalézavost byla pryč. Za každou rošťárnu dostaly pár ran na zadek. A právě tehdy položil základu našemu problému. Pohled na výchovu se diametrálně odlišoval. Nebyla jsem proti štiplavému plácnutí před packy, ale otisky dlaně, které byly vidět ještě večer při koupání, mi byly proti srsti. První velká hádka na sebe nenechala dlouho čekat. Byli jsme u jeho rodičů a děti si hrály ve vedlejším pokoji, kde má tchyně rozložené krejčovské panny. Oblékly je, namalovaly a navoněly. Poctivě je postříkaly luxusními parfémy, které měla babička vystavené na poličce. Když jsem jejich počínání odhalila, zhrozila jsem se. Pavel ale reagoval přehnaně a ignoroval prosby celé rodiny, aby si svůj vztek nevybíjel na dětech. Dcera utekla a syn dostal přímý zásah do hlavy, zavrávoral a spadl na roh stolu. Na levé ucho neslyšel a nad obočím má dodnes několikcentimetrovou jizvu.

Bezpečí máminy náruče

Od té doby se děti bojí zůstat s tátou o samotě. Bohužel se mě práce neptá a občas musím vyrazit za hranice na krátkou služební cestu. Vždy se ale snažím vtěsnat schůzky do minima času, abych mohla své poklady ochránit. Pravidelně mi volají a v šifrách mě informují o dění doma. Už to vypadalo, že vzal manžel rozum do hrsti a s fyzickými tresty přestal. Vrátila jsem se plná naděje na změnu. Hned druhý den se moje představy rozplynuly. Vedla jsem děti do školy, vyběhla sousedka a začala mi pohoršeně vyprávět, jak hnal Pavel děti do školy před autem. "Nebojte, já si to ověřím a udělám přítrž."

Podívala jsem se na děti a z očí jim vyčetla, že je to pravda. Nechci vědět, co jim slíbil nebo proč mi to zamlčely. Mám sbaleno. Kufry nanošené do sklepa. Jediná chyba a přijde o rodinu. Na své děti sáhnout nenechám.

V galerii najdete návod, podle kterého včas odhalíte psychopata.