Irma: Rozvod je na spadnutí. Loučím se s polovinou domu i se synem!

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Celé manželství "syslíte" majetek, při rozvodu dochází k jeho dělení. I společní potomci jsou předmětem dělby. Běžně se svěřují do péče matky, co když to ale není to, co děti skutečně chtějí?

Směřuje vztah k rozvodu? V galerii najdete pár tipů, jak jím projít bez úhony!

Vyčpelé od začátku

Poslední týdny trávíme nad seznamy, kam zapisujeme, co si kdo "urve" z nastřádaného majetku, jakým dílem rozdělíme peníze a na čí bedra spadne hypotéka. Na spotřebičích v kuchyni máme štítky a pohrávám si s myšlenkou, jestli mám z hrdosti vrátit i zásnubní prsten. Je to směšné. Nebrali jsme se z lásky, prostě jsme na sebe zbyli. Nikdy jsme si nehráli na dokonalost a děti si pořídili jen proto, abychom splnili povinnost a utekli tlaku okolí. I přesto jsme fungovali jako rodina, nasmáli jsme se, jezdili za kulturou a za poznáním. Dětem jsme nikdy nedali pocítit, že nebyli v našem životě prioritou. Ruku v ruce s chladnými vztahy šla nízká míra důvěry a vzájemné úcty. Oba jsme měli poměr i mimo manželství a netajili se tím. Měli jsme se kam vracet a to bylo hlavní. Zlom nastal v momentě, kdy jsem jeho milenku potkala s pupkem. Dítě bylo jeho!

Dítě s jinou

Doma jsem spustila scénu, jak mohl ohrozit rodinu a udělat si ve čtyřiceti dítě s téměř o generaci mladší holkou! "Prostě se to tak stalo. Máme dvě možnosti. Buď se rozvedeme nebo to překonáme a já jí smrknu pár drobných pro dítě z rodinného rozpočtu. Udělal jsem botu, tak ty urči, jak dál!" Jak bych mohla pokračovat v tom divadle s vědomím, že za rohem běhá jeho další dítě? Rozvod se stal ze dne na den tématem číslo jedna.

Já nechci bydlet s mámou!

Dělení probíhalo v klidu. Pokud přišly dohady, tak o maličkosti, na kterých jsme lpěli spíš z patosu než praktických důvodů. Dům prodáme a peníze si rozdělíme rovným dílem. Ty, které nám zbydou po splacení hypotéky, kterou je náš majetek zčásti zatížen. Oba si koupíme menší byt a elegantně tak vyřešíme otázku bydlení. On si nechá psa, já děti. Alespoň taková byla prvotní dohoda. Už jsme se chystali sepisovat smlouvu o péči, ale syn vrazil do našich diskuzí klín. "Nechci bydlet s mámou!" Filip se okamžitě přihnal a začal mu vysvětlovat, že je přirozené, aby při rozvodu šly děti za matkou. A nemusí mít strach, protože se každý druhý víkend budou navštěvovat. Už jsem myslela, že je krize zažehnána, ale uvěřila jsem příliš brzy.

Pěstí mezi oči

"Vím, jak jste žili a je mi z toho zle. Chápu, že máš teď dítě a máma z toho průseru vyzobává, co jde. Ale já ji viděl zvracet a nadávat, že si měla dávat pozor. Vím, že byla dvakrát na potratu. To budu radši s tebou. Ty ses nebál jít s pravdou ven a postavit se jí. Máma celou dobu zatloukala a přitom se provinila stejně jako ty."

Jak chceš!

Filip se na mě tázavě podíval, rozepsanou smlouvu hodil do rohu místnosti a odešel. Druhý den ráno jsem měla na nočním stolku dohodu podle požadavků našeho žalobníčka. Nechává za sebe promlouvat advokáta a o mě ani nezavadí pohledem. Mělo by mi to být fuk, ale po letech, kdy mě děti nechávaly chladnou a byly jen povinností a koulí na noze, cítím, že ztrácím něco moc cenného.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky