„Je to možné? Žiju tu dvacet let!“ překvapí samu sebe Milena Renate Findeis, ředitelka marketingu a public relations pražského hotelu Maximilian.
Vnímavá Rakušanka zamířila do Česka z Německa – z Frankfurtu nad Mohanem, kde pracovala. Rozhodla se sama! „Praha pro mě byla magnet! Zajímala jsem se o Franze Kafku, Milenu Jesenskou… Prostě po vaší sametové revoluci jsem dělala maximum pro to, abych tady dostala práci,“ přiznává slušnou češtinou.
V Praze se cítí dobře a po českých vesničkách cestuje s foťákem a se synem. Nejraději motorákem… „Najednou pak cítím něco, co v Rakousku ne. Nevím, co by mě odtud vyhnalo. Snad totalitní režim! Ale neříkám, že pro dýňový olej si do Rakouska nedojedu. Taky mám v Korutanech místo, kam se ráda vracím,“ poodhaluje Milena Renate.
Tvrdí, že lidé z Prahy a Vídně jsou si podobní. „Rakušan i Čech řeknou možná, Němec ano nebo ne!“ konstatuje.
O českých mužích
„Zdá se mi, že zdejší muži vnímají ženy ve svém životě jako hračky. Když je vztah v začátcích, je to krásné, jakmile to začíná být vážné, nastane problém." Má dojem, že nemají smysl pro zodpovědnost a nedá se jim věřit všechno. „Pro české muže jsou ženské asi zábava. To je prosím má zkušenost, možná jsem jen neměla štěstí,“ zvedne s úsměvem ukazovák.