A není se čemu divit. Vždyť pokrmy připravené na rozžhaveném uhlí mají zcela výjimečnou chuť. Navíc škála jídel, které lze na žhavém roštu vykouzlit, je nesmírně široká, takže si přijde na své i nejmlsnější jazýček. Mýlí se ten, kdo si pod grilováním představí „pouze“ šťavnatý steak, stejně báječně chutná opečená zelenina a někteří gurmáni si připravují na grilu také ovocné hody.
Nesmírnou popularitu si grilování získalo i jako relativně zdravý způsob tepelné úpravy potravin. Na rozdíl od smažení či pečení se totiž používá minimum tuku. Další body sbírá grilování rovněž díky rychlosti přípravy, která je vůči surovinám šetrná a zachovává v jídle nejen výtečné chuťové, ale také zdraví prospěšné složky. Nemluvě o tom, že nezbytným doplňkem grilovacího menu je zelenina, ať už připravená na grilu, anebo čerstvá v podobě salátu.
Síla grilování spočívá rovněž v jednoduchosti s maximálním efektem. U grilu se snad každý stane kuchařem par excellence. Možná i proto si opékání na roštu zcela podmanilo muže, včetně těch, kteří jinak vaření zvlášť nevyhledávají. Výraznou, ne-li stěžejní předností grilování je jeho společenský rozměr. Sejít se s rodinou či přáteli, posedět, připravit jídlo a společně si pochutnat. To přece nemá daleko od ráje na zemi.
Grilování: nezbytná výbava
Vyznavači grilování tvrdí, že grilovat se dá vždy a všude. Do značné míry mají pravdu. Jde jen o to, ke správnému místu, času a příležitosti zvolit odpovídající vybavení. A podle toho také odpovídající menu.
Nejrozšířenějším a nejoblíbenějším způsobem je opékání na grilu na dřevěné uhlí na otevřeném místě – většinou na zahradě. Nicméně kouřící menší grily můžete nalézt i na prostornějších balkonech či terasách. Menší a lehčí varianty grilů na dřevěné uhlí lze použít na výletě či na pikniku. Samozřejmě za předpokladu, že je v námi zvoleném místě povoleno rozdělávat oheň.
Grilování na dřevěném uhlí je pro mnohé to jediné pravé – především pro nezaměnitelné aroma hotových jídel i vůni samotného dřevěného uhlí a přítomnosti ohně, byť v podobě žhnoucích uhlíků. Správný gril na dřevěné uhlí má grilovací mřížku (rošt) s dřevěným madlem, které lze bez rizika popálenin uchopit. Další nezbytností je držák mřížky, umožňující nastavit rošt do různé výšky nad rozžhaveným uhlím. To leží na dalším roštu nad popelníkem, kam odpadává vyhořelé uhlí. Některé grily disponují otvorem, jímž lze řídit přívod vzduchu k doutnajícím uhlíkům.
V obchodech se prodávají grily z litiny, jež jsou těžší a mají delší dobu životnosti. Také lépe drží teplo. Plechové grily jsou zase lehčí, můžeme je snadněji přenášet, ale na druhou stranu rychleji podléhají zkáze. Co se týče velikosti, je namístě (v případě, že nemáme problém se skladováním grilu) držet se pravidla „čím větší, tím lepší". Nejenže se nám větší gril bude hodit pro přípravu party pro více lidí, ale i v menším kruhu strávníků je možné využít poměrně velkou plochu pro opékání masa a zeleniny najednou. Nebo prostě rozpálíme menší množství uhlí a opékáme pouze ve žhavém sektoru roštu.
Dobrou vlastností zahradních grilů je pojezd s dvěma kolečky pro jednoduché přemístění kouřícího kotlíku. Další vychytávkou je poklop kulového tvaru, který chrání gril před nepřízní počasí, ale umožňuje i další způsoby přípravy jídel. Obsluhu grilu zpříjemní řada dalších doplňků. Šikovné jsou například kleště na uhlí a malá lopatka, díky nimž můžeme vytvořit rovnoměrně žhnoucí vrstvu. Pro bezpečnější grilování je také vhodné pořídit si ohnivzdorné rukavice.
V grilu topíme buď dřevěným uhlím nebo speciálními briketami. Brikety oproti uhlí déle hoří a jsou i více výhřevné. Oboje můžeme zapálit pomocí pevného podpalovače nebo klasickou technikou – před samotným vložením briket vytvoříme žhavý základ zapálením novin s dřevěnými třískami.
Tip Kafe.cz
Lehce lze gril zapálit pomocí tzv. komínového podpalovače. Podobá se vysokému kovovému hrnku, který má ve spodní části malý otvor. Komínový podpalovač postavíme doprostřed grilu, naplníme pevným podpalovačem a potřebným množstvím grilovacích briket. Otvorem zapálíme pevný podpalovač. Díky komínovému efektu se oheň rychle šíří vnitřkem komínového podpalovače a rozpálí brikety, které můžeme zanedlouho umístit na palivový rošt grilu.
Gril na dřevěné uhlí je vhodný na úpravu různých druhů mas i zeleniny. Pro přípravu tučnějšího masa, nebo v případě přípravy pokrmů nadrobno nakrájených, u nichž by hrozil pád do ohně, můžeme použít alobalové fólie. Potraviny se pokládají na alobal položený na roštu. Alobal bývá na koncích vytvarován tak, aby zachycoval tuk, případně ho odváděl mimo sálající palivo. Stejnou funkci plní speciální alobalové nádoby na jedno použití.
Za grilování modernější
S lávovými grily se většinou setkáme v restauracích, ale jejich pohodlnou variantu si dnes můžeme pořídit i domů. Největší výhodou tohoto typu grilu je, že odpadá náročné zapalování a rozžhavování grilovacích briket. Lávový gril je totiž zařízení, fungující na plyn. Spustíme plynový hořák umístěný ve spodní části grilu, který rozehřeje vrstvu tvořenou z lávových kamenů. Lávový kámen je přírodní materiál pocházející z dnes již vyhaslých sopek, který velice rychle absorbuje teplo. Výsledkem je rovnoměrný žár, který vyzařuje na pokrm umístěný na horním grilovacím roštu. Porézní povrch lávových kamenů vstřebává velké množství tuku, který odkapává při grilování z masa, a tak z velké části zabraňuje nežádoucímu vzplanutí tuku. Místo lávových kamenů lze také použít kvalitnější keramické brikety. Náplň lávových kamenů by měla při průměrném grilování vydržet celou grilovací sezónu.
Pro každé počasí
Tak lze nazvat třetí odrůdu grilů – gril elektrický. Jak název napovídá, hlavním zdrojem žáru je elektrický proud, který rozpaluje grilovací mřížku. Mistři griléři nepovažují elektrický gril za opravdový, ale přesto může být při nepřízni počasí, nebo dokonce mimo sezónu, vítaným pomocníkem.