Helena (38): Matka mi nasadila do bytu štěnice a snaží se mi zničit vztah!

Život s tchyní
Život s tchyní

Rodiče občas nepochopí, že děti vyrostly a už nepotřebují pomocnou berličku. Zajdou tak až příliš daleko, kde pro ně není bezpečno a každý neuvážený krok se může otočit proti nim!

Život přináší různá úskalí a někdy přivede manželství na pokraj krachu. Zachraňte ho. Návod najdete v galerii!

To je život!

Jmenuji se Helena, je mi 38 let, mám dvě děti a mohlo by se zdát, že můj život pluje na obláčku pohody. Plul, donedávna. Před dvěma lety mi zemřel tatínek a máma to dodnes nerozdýchala, i když tvrdí opak. S jeho odchodem jsme se těžko srovnávali všichni, byl to téměř světec, který by pro rodinu dýchal, ale život jde dál. Máma od začátku hrála prapodivnou šarádu, neprojevovala smutek a hnala nás dopředu. Jak moc jí chybí, se začalo projevovat postupně a bohužel už není cesty zpátky.

Jsem tu pro tebe!

Snažila jsem se s ní být co nejčastěji a dávat k ní děti ob víkend, aby zapomněla na všechny chmury. Stejně tak k "samoléčbě" bez antidepresiv přistupoval i bratr se svou ženou, a tak měla máma pořád napilno. S osobním životem a děním v manželství jsem se jí ale nikdy moc nesvěřovala a klasika "máme se fajn" jí musela stačit. Jenže jednou se Tibor vrátil z práce s tím, že bude muset na půl roku do jižní Itálie za prací. Jak moc ráda bych jela s ním i s dětmi, ale právě jsem se vrátila po mateřské do zaměstnání a bylo by to ode mě více než nezodpovědné. A tak jsme začali balit, instalovat Skype a na šest měsíců se smiřovat s představou, že se rozdělíme. To už byl zásah do života, o který jsem se s mámou podělila. A dnes vím, že to byla chyba. Téměř na povel si vzala starost o mou rodinu za svoje životní poslání a začala spřádat plány, jak mi být maximálně nablízku. Co čert nechtěl, v horním patře v našem panelovém domě se zrovna uvolnil nájem za pár korun. Město dalo mámě zelenou a tři dny po Tiborově odjezdu už jsme nosili krabice ho vrchního bytu. Cítila jsem zvláštní rozčarování, ale v duchu se utěšovala, že to klapne a situace je jen dočasná.

Hlavně nenápadně!

Prvotní obavy se rozplynuly velice rychle. Pohlídala děti, když bylo potřeba, uvařila, vzala je na procházku, vyzvedla ze školy a ze školky, nakoupila, poklidila. Byla jako velmi milá, vstřícná a levná ošetřovatelka. Během rodinného odloučení jsem dokázala díky dostatku času v práci dvakrát ušetřit na prodloužený víkend v Itálii a vzít děti za tátou. Až příliš pozdě mi ale došlo, že jsem přehlížela dost varovných signálů.

Velké změny

Když se Tibor vrátil, už mezi dveřmi protočil oči, když svou (ne)milovanou tchyni viděl. Zašil se s dětmi v pokoji a na mě hodil výmluvný pohled, ať matku vypakuji zpátky do svého bytu. A večer byla místo romantiky rodinná porada. "Asi ses mi zapomněla o něčem zmínit, viď? Co to má znamenat? Invaze?" Snažil se o vtip, ale pobavený nebyl. Vždycky si totiž zakládal na tom, že fungujeme jako rodina bez pomoci druhých, dokážeme se jeden na druhého spolehnout a nepotřebujeme kolem sebe rádce.

Vysvětlila jsem mu, jak se věci mají a nakonec se s novou situací smířil. Časem začal služeb mojí matky dokonce využívat a zdálo se mi, že k sobě snad nacházejí cestu.

Rosteme!

Po návratu z Itálie se Tiborovi dostalo uznání a jeho pracovní náplň i výplatní páska dostály výrazných změn. Občas pracoval z domova, nabyl mnohem větší zodpovědnosti za své zaměstnance, stále visel na telefonu a ležérní trička musel vyměnit za tvídová saka a vyleštěné polobotky. Můj manžel kariérně vyrostl a já na něj byla náležitě pyšná. S mámou jsem si nastavila pravidla, že ji budu v horním bytě navštěvovat dvakrát v týdnu, probereme nástrahy života a dáme si skleničku vína. "Nemá teď Tibor nějakou zvláštní pracovní dobu? Je všechno v pořádku? Pořád jenom telefonuje a dost o sebe dbá. Nemáš podezření? Cítím, že mě nemá rád. Nechci, aby proti mě poštvával děti." Kladla mi tolik otázek .. . Připomínala mi kukačku, která klade vlastní vejce do cizích hnízd. Proč se mezi nás vměšovala?

Krysa v domě

Pochyby se ale kupily. Neměla jsem v ruce důkaz, který by ho usvědčoval, ale matčino spílání nad muži mě nenechalo chladnou a zatoužila jsem po jistotě. Ta přišla dřív, než jsem vymyslela plán. Na třech místech v bytě jsme našli dobře zakamuflované skryté kamery, které detailně monitorovaly náš život. Bylo mi z ní zle. Všechno, co se natočilo, bylo v matčině hlavě. Špehovala nás, chovala se jako parazit a pokusila se moje manželství rozvrátit. Tibor čeká, že matku vyhodím nebo vyštípu z horního bytu, ale na to já jsem "malý pán". A tak ji ignorujeme. Dětem jsme řekli, že "babička má pochroumanou hlavičku a musíme být opatrní, než se to spraví", chodíme na romantické procházky a demonstrujeme lásku na každém kroku. Upřímně. Ne na základě dohadů tak, jak to dělala ona.

Svoji mámu mám přirozeně ráda, ale založila jsem svou vlastní rodinu a tu si vzít nikým nenechám!

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky