Právě kvůli úklidu a dalším domácím pracím panuje v mnoha domácnostech často napjatá atmosféra. Obzvlášť v době, kdy na potomka přijde puberta a pochopí, že když mámu zkrátka neposlechne, tak ona s tím nic moc nezmůže. Bohužel ani mnozí tatínkové nejsou zvyklí podílet se na domácích pracích a »vyšilování« maminky kvůli rozházenému oblečení, nevyneseným odpadkům a koberci, který vypadá jak podestýlka v drůbežárně, nechápou. Zaměstnaná žena potom soptí vzteky. Po návratu z práce na ni čeká nepořádek, prázdná lednice a hromady špinavého a nevyžehleného prádla. Když to její muž neřeší a nepostaví se za ni, s ničím nepomůže a ještě snižuje její autoritu před dětmi, je zaděláno na pořádné rodinné neshody.
Obrňte se trpělivostí
Vše začíná už u plenek. Pokud jste po vašem dítěti nikdy nic nechtěla a v jeho deseti letech jste usoudila, že je konečně dost staré na domácí práce, už je pozdě. Je jasné, že batolátko motající se kolem mámy je pomalé a nešikovné. O to důležitější je zachování trpělivosti a vytrvalost maminky. Nutná je absolutní důslednost při rozdávání a plnění úkolů, samozřejmě přiměřených věku a schopnostem dítěte. Už batole si může uklidit hračky do boxu, i když mu to trvá desetkrát déle než mámě. Dokonce si může uklízet do skříně své oblečení. Nechte ho utírat prach, zamést, vytírat – tedy alespoň jako. Je pravda že vám nadělá větší nepořádek než byl a úklid trvá jednou tak dlouho, ale věřte, že tento způsob výchovy se později zúročí. Neustupujte dětem, kterým se nechce po sobě uklízet hračky. Prostě neúnavně opakujte, že další, zábavnější, činnosti se budete věnovat až dokončí svoji práci.
Mami, vždyť to počká
Vy jste asi ta jediná, kdo vidí, že už vám doma pomalu běhají krysy. Potomci považují úklid za záležitost podružnou a nepodstatnou, vyloženě za ztrátu času. Vaši neutuchající činnost už ani nevnímají. Pokyny typu „Ukliď si ten svinčík!“ na puberťáka nejspíš nezaberou. Musíte tedy formulovat jasněji. Nejlépe jim seznam prací bod po bodu napište.
Místo kritiky chvalte
Malé děti se vyloženě dmou pýchou, když maminka projevuje nadšení z jejich vykonané práce. Když prcka navíc pochválíte před babičkou, nebo tátou, bude se tetelit blahem a příště pomáhat s nadšením. Stejné je to u puberťáka. Když mu popáté zopakujete co po něm chcete a on to udělá, pochvalte ho. Skousněte zuby a nekritizujte kvalitu jeho práce. Je jasné, že vysavačem objel konferenční stolek a na umyvadle zbyl čistící přípravek. Neřešte to, když mu za to vynadáte a hned to po něm půjdete předělat, příště se vám na to vykašle.
Nešetřete mladší děti
Velká chyba je, když většinu domácích povinností slízne nejstarší potomek. Je logické, že se dusí nespravedlností, když on umyje nádobí, vyluxuje, vynese odpadky a mladší sourozenec mastí v klidu hru na počítači. Pro dítě se dají přiměřené úkoly vymyslet již od batolícího věku a rozsah prací zadaných oběma dětem by měl být srovnatelný.
Tip Kafe.cz: Zapojte do domácnosti již batolata!
- Batolata mají velkou chuť pomáhat v domácnosti, ačkoli ještě nejsou tak šikovná. Zapojte je proto do jednoduchých prací, vždy však pod dohledem dospělé osoby.
- Co může batole vyzkoušet? Úklid hraček, věšení prádla na sušák, zalévání květin, pomoc při vaření (například míchání těsta, jednoduché vykrajování), větší děti pak můžete pověřit škrabáním brambor a zeleniny škrabkou apod.
- V předškolním a školním věku zapojte dítě do úklidu oblečení a jeho pokoje a pověřte ho nějakým úkolem – např. dáváním nádobí do myčky, anebo vynáším odpadků. Největší chybu uděláte, pokud dítě od jakékoli pomoci v domácnosti zcela osvobodíte.
Co na to odborník:
| Mgr. Kateřina Lipinská, psycholožka „Zapojení do domácích prací by nemělo být prostředkem k utužení poslušnosti potomka, a proto by nemělo být založeno na příkazech. Vyložme mu tedy důležitost jeho zapojení a objasněme, že každý má své úkoly. Protože on je už velký, také nějaké dostane. Dítě velmi motivuje, pokud se v rodině dělí úkoly společně, třeba se sepíše seznam věcí, které je potřeba udělat, a jednotliví členové rodiny si je rozebírají. I ono se může přihlásit. I když potřebujeme o něco konkrétního požádat, je vhodnější vyhnout se přímému příkazu. Žádné dítě, koneckonců ani dospělého, nepotěší věta »Ukliď nádobí!«. Je lépe zkonstatovat, že »už zase nemáme žádné příbory, co s tím budeme dělat?« Případně se přímo zeptat, zda se »nenajde šikula, který by uklidil příbory z myčky?« Další možnou formou je použít obecné tvrzení místo přímého příkazu. Lépe než »odnes si prázdný talíř ze stolu« zní »lidé po jídle odnášejí prázdné talíře«. Neměli bychom ani v případě dítěte zapomínat poprosit a poděkovat,“ uvedla psycholožka pro server rodina.cz. |
Několik tipů: Jak dítě přimět uklidit si hračky
- Závody – je možné závodit se sourozencem, s maminkou, uklízející sousední pokoj, ale i se stopkami.
- U nás doma bydlí skřítek... – ve spoustě domácností, kde si děti nerady uklízely hračky, se zabydlel skřítek, který je trochu zlomyslný a neuklizené hračky schovává (případně odnáší).
- Výměna rolí – děti si rády hrají na maminku a tatínka a v rámci rodičovské role si mohou vyzkoušet i jejich povinnosti včetně úklidu.
- Neuklizené hračky pláčou – také hračky jsou po celém dni unavené, chtějí spinkat ve své postýlce.
- Nabídněte pomoc – je-li hraček k úklidu příliš mnoho a dítě je bezradné, odkud začít, je potřeba mu poradit nebo pomoci.
- Maňásek pomocníček – výše uvedená pomoc je zajímavější, pokud napovídá a dohlíží plyšáček nebo maňásek.
Zdroj: rodina.cz