Hana: Důvod odmítnutí? Jsem žena!

„Hlásila jsem se o práci řidiče kamionu. Mám řidičský průkaz B ,C, D, E a šestiletou praxi s vozidly nad 3,5 t. Mám čistý rejstřík a splňuji podmínky pro řízení vozidel. Přesto mi paní personální agentury zavolala a pravila: „Bohužel nesplňujete požadavky klienta. Tady totiž ženy s kamionem nejezdí, nejsme někde v Americe...". Kamkoli zavolám, vypovím praxi a řidičské oprávnění, zajásá personalista na druhé straně telefonu – výborně a kdy může manžel nastoupit? V okamžiku, kdy si ujasníme, že nikoli manžel, je po práci. Vím, že je takové odmítnutí protiprávní a mohu se obrátit na právního zástupce. A to je taky asi tak všechno.“

Marta: Jsem předvzdělaná.

„Tři roky jsem hledala práci a měla CV na všech pracovních serverech a v řadě renomovaných pracovních agentur. A výsledek? Za celou dobu mi agentury nabídly jen dva pohovory, když jsem reagovala na nabídky, co měly na netu, ani neodpověděly. Když už jsem přeci jen byla pozvána na pohovor, tak výsledek zněl – jste převzdělaná nebo že jsou mladý kolektiv. A to mi je pouhých 35 let, nemám závazky a celý život pracuji v oboru a stále se vzdělávám. A to že mi vůbec nějaký personalista odpověděl, byl docela zázrak. U nás opravdu není dobré něco umět a snažit se zdokonalovat. U mě je tedy pouze negativní zkušenost s personalisty! A nikdy už bych nechtěla zažít to arogantní a povýšené chování 30tiletých zakomplexovaných, poučkami poučených hochů s anglickými frázemi, kteří stále pokládají stejné naučené otázky.“

Vlasta: Už mi bylo padesát…

„Před několika lety jsem při zaměstnání dokončila VŠ, dělala jsem práci, kterou mám velice ráda, patřila jsem do TOP managementu firmy, pracovala jsem 10 hodin denně, vzdělávala jsem se. Myslím, že v oboru (perosnalistika) jsem odborně na dobré úrovni. Jenže, stalo se, že nový šéf si přivedl své lidi. A já šla na úřad práce. Ještě pořád jsem si myslela, že s mými znalostmi to nebude velký problém – omyl, je! Za šest týdnu jsem reagovala na 46 inzerátů. A výsledek? Byla jsem zatím pozvána na 2 pohovory, ostatní mi sdělili, že: Byla dána přednost uchazeči, který..., anebo jsem jim nestála za odpověď vůbec. A tak jsem začala přemýšlet o tom, koho to vlastně na ona místa personální agentury přijímají. Že by po Praze chodilo tolik kvalifikovaných, vzdělaných a s příslušnou praxí v oboru, ale nezaměstnaných, se mi nechce věřit. Ale pak musí platit, že na tato místa jsou přijímáni jiní uchazeči (pokud výběrová řízení jsou skutečně realizována). Ale já jsem vám zapomněla říci jednu závažnou skutečnost – už mi bylo 50!“

Lidka: Mám malé dítě

„Mám středoškolské vzdělání, perfektně ovládám účetnictví a 25 let praxe. To všechno se zaměstnavatelům líbí. Jen se vždycky zeptají na dítě. Mám pětiletého syna. Hlídání si platím, ale přesto pokaždé neprojdu v posledním kole. Už 7 měsíců nemůžu sehnat práci. Personální agentury vás jen zapíšou, a pak už se neozvou. A úřad práce? Raději mě poslal na rekvalifikační kurs zaměřený na ekonomiku a účetnictví! Vzala jsem to jen pro to, abych pak od nich dostala solidní nabídku, ale bohužel to se nestalo. Teď všechno vidím černě, ale asi mi nezbude nic jiného než doplňovat zboží v supermarketech a počkat až mi syn vyroste.“

Vladimíra: Vybráno je předem…

„Značná část firem provádí veřejná výběrová řízení pouze proto, že jim to ukládá vnější nebo vnitřní předpis. Vybráno je již dávno předem – zpravidla z vlastních zdrojů nebo častěji ze známých od zaměstnanců vedení dané firmy. Ovšem pro zvýšení věrohodnosti je zapotřebí reálné křoví. Abonenti, kteří se na taková výběrová řízení přihlašují a za značných nákladů cestují třeba i přes celou republiku, bývají nezřídka pro smích jako burani z venkova a o jejich odborný a lidský profil zjevně není žádný skutečný zájem. Potvrzují to někdy slušné sekretářky, které se při telefonické komunikaci stydí za své šéfy a při rozhovoru opatrně sdělí, že už bylo vybráno a ať raději nejezdíte.“

Zdroj: www.cvonline.cz