Dlouhá, nebo kratší dovolená

Jednačtyřicetiletá lékařka Kamila v létě vždycky na tři týdny uzavře svou ordinaci a s celou rodinou zmizí na chalupu. „Nejméně tři týdny potřebuji na to, abych dokázala vypnout a relaxovat,“ tvrdí. „Několik dní mi trvá, než můj mozek i tělo přepne na pomalejší rytmus, a na konci zase potřebuju několik dní na bezbolestný návrat do ,reality'.“

Naproti tomu čtyřiatřicetiletá novinářka Anna nikdy neměla dovolenou delší než týden. Její šéf delší volno povoluje svým podřízeným jen nerad. Anna si ale nestěžuje. „Několikrát ročně jezdíme s přítelem na čtyřdenní nebo pětidenní prodloužené víkendy. Dřív nás bavilo objevovat evropská velkoměsta, v poslední době ale klidně jedeme třeba do penzionu na Šumavě nebo do lázní.“

Psychologové tvrdí, že lidé, kteří postupují jako Anna, si ze svých dovolených odnesou víc uspokojení a šťastných vzpomínek než ti, kteří dávají přednost jednomu dlouhému volnu za rok. Chceme-li ze svých čtyř týdnů dovolené za rok vytěžit maximum, máme je užívat po troškách, říkají.

Ekonom Dan Ariely, autor knihy The Upside of Irrationality (Světlá stránka iracionality) dokonce navrhuje, abychom si uprostřed delší dovolené odjeli trošku „zapracovat“, a tím ji pomyslně rozdělili na dvě části.

Mohlo by vás také zajímat: 7 kroků k dovolené bez hádek nebo Kolik peněz stojí štěstí?

Říkáte si teď: proboha proč?

Protože když si na pobyt na prázdninách příliš „zvykneme“, naše potěšení postupně vyprchává, vysvětluje Dan Ariely: „Na dlouhé dovolené je sedmý den vždycky o něco méně úžasný než první den. Proto vám také čtyři krátké dovolené za rok přinesou více užitku, než byste očekávali. A naopak jedna dlouhá dovolená vám poskytne méně radosti, než čekáte.“

Nicméně jiní vědci dávají za pravdu Kamile, která odjíždí na dovolenou na dlouhé tři týdny. Psycholog a ekonom Tim Harford, autor knihy Dear Undercover Economist, oponuje, že několik dovolených za rok pouze zněkolikanásobí stres spojený s cestováním. „Když musíte ve stejném čase čtyřikrát sbalit kufry a čtyřikrát někam cestovat, pouze si opatříte čtyřikrát tolik nepříjemností. Nemyslím, že to za to stojí.“

Záleží tedy asi především na vaší povaze, na vaší rodině a na tom, co vám vaše zaměstnání umožňuje.