Diskutujte: Jak byste se zachovala v případě, že máte podezření na násilí páchané na kolegyni či sousedce?
Statistiky hovoří jasně a nepříliš lichotivě: více než třetina partnerských vztahů zažívá domácí násilí. Alespoň jednu z jeho forem zažívá 38 % žen. I když týraní bývají i muži, je to spíše výjimečné – přibližně 95 % všech obětí jsou totiž právě ženy. Podle průzkumů přiznává domácí násilí každý šestý Čech a velmi nelibě vše nesou děti, které žijí v 84 % takto postižených rodin. Jak domácí násilí poznat a kam se obrátit, pokud jste vy, anebo některá z vašich kamarádek, ohrožena?
Fakta KAFE.cz:
- Každá čtvrtá žena zažije alespoň jednou v životě sexuální zneužívání od svého partnera.
- Každá druhá ženská oběť vraždy je zabita svým partnerem..
- Fyzické násilí v partnerství je často doprovázeno psychickým zneužíváním.
- Více než 1,6 milionů lidí ročně zemře násilnou smrtí.
První znaky násilí
Aby se ukázalo, že jde skutečně o domácí násilí, musejí být podle odborníků naplněna všechna čtyři následující kritéria. Především musí jít o dlouhodobý a opakovaný jev. Jednoduše řečeno – pokud partnerovi ujedou nervy a jednou vám dá facku, pak ještě není domácí násilník. Pokud ovšem svůj čin nebude opakovat. Druhým znakem je stupňování – od zpočátku nevinných výčitek a urážek může vše dospět k fyzickému napadání, bití apod., z něhož se oběť jen těžko vymaňuje.
Další znaky násilí
Třetím klíčovým bodem, jak určit, zda o domácí násilí jde, je jasné rozvržení rolí násilníka a oběti. Když se tedy s partnerem střídavě hádáte či udeříte, není to pravá forma násilí – to má jasně dané role: většinou muž-násilník, žena-oběť. Posledním znakem je neveřejnost. Vše zpravidla probíhá doma, za zavřenými dveřmi, ve společnosti naopak násilník může působit velmi milým a sympatickým dojmem a k partnerce se tak i chovat. Zatímco okolí závidí páru zdánlivě harmonické soužití, za zavřenými dveřmi je vše jinak…
KAFE.cz zjistilo: Jak poznat domácí násilí
- Psychické násilí: zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta, předvádění zbraní, ničení věcí, ubližování jiným v přítomnosti ohrožené osoby.
- Zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá – kam jde, s kým mluví, co říká, kdy se vrátí, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě.
- Kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb.
- Vyhrožování a vydírání – nucení k poslušnosti, vyhrožování bitím, přerušením kontaktů, sebevraždou, vydírání přes děti, vnoučata, vyvolávání pocitů viny.
- Fyzické násilí: facky, rány pěstí, kopání, tlučení hlavou (např. o stěnu, topení), rdoušení, tahání za vlasy, bití nějakým předmětem apod.
- Sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, svým chováním odrazovat návštěvníka od dalších návštěv, zákaz telefonovat, dívat se na TV, doprovázení např. k lékaři, na úřady.
- Ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti.
