Iva: Přehlížím, že manžel týrá syna, po rozvodu by mi chyběla jeho kreditka

Život bez dětí
Život bez dětí

Kde je hranice mezi přísnou výchovou a vybíjením si vzteku a každé malichernosti na dětech? Nikdo by totiž neměl na dítě vztáhnout ruku bez důvodu!

Těšíte se na moment, kdy dítě vyletí z hnízda? V galerii najdete tipy, co vás čeká.

Pro peníze všechno

Je pro mě těžké vypsat se z pravdy o svém životě. I když navenek působím sebejistě a spokojeně, opak je pravdou. Už dlouho toužím po svobodném životě, ale jedna maličkost mi brání - peníze. Jmenuji se Magda a živím se jako kosmetička. Vydělávám tolik, abych se zabezpečila, ale pohodlí a luxus, který mi dopřává manžel, má pro mě nedozírnou hodnotu. Pálí mě dobré bidlo, a tak snáším i jeho výstřelky, občasné urážky, výbuchy vzteku i chování, které ze mě dělá domestikovanou ovci. Jednou už jsem si na peníze navykla a děsí mě představa, že se můj rozpočet ztenčí a já budu muset koukat na cenovky.

Luxus je víc než děti

Poslední dny jsem strávila se synem v nemocnici a měla jsem dost času přemýšlet, je-li to život, který chci prožít. I když jsem se nakonec vrátila k manželovi a se sklopenou hlavou ho opět poslouchám a sloužím mu, to, co se stalo, ve mně zanechalo hodně hlubokou ránu. Občas se i stydím za to, že kvůli vymodleným dětem nedokážu odejít a znovu je vystavím nebezpečí, které se už nesnáší jen na mou hlavu, ale i na ně.

Neškodná hra

Byli jsme doma, hráli si a čekali s večeří na příchod Ondřeje. Přišel sice s půlhodinovým zpožděním, ale měl tak dobrou náladu, že jsem se ani neodvažovala sondovat, co ho zdrželo. Vlněný kabát přehodil přes křeslo a vrhnul se k malému. Byli jako smyslů zbavení, fingovali boj a nakonec Matyáš tátu přemohl. Na oslavu jsem přinesla řepovou šťávu. Jednou nohou tátu zašlápnul a hrdě pozvedl skleničku a napil se. Bohužel zavrávoral a pohroma byla na světě. Ondřejův kabát dostal přímý zásah. S hrůzou jsem pozorovala, jak se šťáva vpíjí do savého materiálu. Manžel chvíli nehybně ležel a bylo vidět, jak ho jímá vztek.

Škoda každé rány vedle

Popadl Matyho a pustil se do něj. Byla to hrůza. Bil ho hlava nehlava. Křičela jsem strachy a několikrát se pokusila mezi ně vrazit, ale marně. Odstrčil mě a trestal ho dál. Trvalo to dobrých pět minut, pak v klidu odešel. Běžela jsem k synovi a kontrolovala, jestli je v pořádku. Nebyl. Skočila jsem do auta a odvezla ho na pohotovost. Vymyslela jsem si směšnou historku, abych ochránila manžela a nepřiznala bitky na domácí půdě, ale vím, že jí nevěřili. Matyáš skončil se zlomeným nosem, podlitinami v obličeji a dočasně bez sluchu.

Beze změny

Doma jsme si s Ondřejem sedli a já se mu pokusila vysvětlit, co se ve mně jako v matce děje. A že budu radši chránit děti než naše manželství. Podíval se na mě a řekl: "Tomu sama nevěříš, máš možná silácký řeči, ale moje peníze máš mnohem radši!" A byla to pravda. Synovi jsem několikrát zdůraznila, ať se k tátovi chová s větším respektem. A dál si sedím na bidýlku a užívám si naditou kreditku. Nikomu jsem se nesvěřila, protože vím, že by mě čekal soud. Vím, že bych se měla stydět sama před sebou. Dokázal by se mi ale syn odvděčit, když bych se pro něj vzdala života v pohádce?

Edit: S odstupem času jsem situaci přehodnotila a po sérii dalších výstupů se rozhodla upřednostnit bezpečí vlastního dítěte. Odešla jsem. S Matyášem jsem musela několikrát navštívit odborníka, ale naštěstí na jeho psychice nenechalo běsnění bývalého manžela stopy. Ondřej si za mě velice rychle našel náhradu, mladou, "slepou" a naivní. A je mi to jedno, jeho peníze i medové řeči mě už nezajímají.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky