Radka: Mé děti jsou citlivé, ve škole na ně čeká šikana, bojím se o ně!

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Školka představuje první dětský kolektiv, ale až s nástupem do školy se děti setkají s krutou realitou. Některé umí být zlé a bázlivým prckům dávají zabrat!

Děti nejsou jen radost, ale i spousta starostí. V galerii najdete tipy pro život, až ratolesti vyrostou a vyletí z hnízda.

Strach u nás kraluje

Jmenuji se Radka a na svůj život si nemůžu stěžovat. Manžel zapadá do průměru, snaží se bojovat s pivním pupkem, má slušnou práci a na požádání se stará o děti. Oba jsme životem protřelí ranaři a o to víc mě mrzí a zaráží, jaké jsme vychovali padavky. Obě děti jsou hodně bázlivé, vyhýbají se sportu, v dětské zoo ve výběhu s kozami a vepři doslova trpí a oči mají na vršku hlavy. Já i Filip je přirozeně zbožňujeme, ale ve škole nemají děti pro jejich povahu tolik pochopení a využívají každé šance na "kopanec".

Strašpytlíci

Možná by byla situace jiná, kdyby to nebyla dvojčata a nesdílela svůj strach každý den ve škole. Před nástupem do první třídy jsem je poctivě připravila na všechny možné nástrahy a snažila se zmírnit jejich obavy z neznáma. Na seznamovacím dni stačilo rozhlédnutí po třídě a bylo mi jasné, že moji malí špunti budou mezi svými spolužáky trpět. Během následujících několika týdnů jsem absolvovala sezení s třídní učitelkou a pokusila se jí vysvětlit, že moje děti jsou zkrátka citlivky.

Stále vyděšení

Seznam strachů, se kterými se děti vracely ze školy, nebral konce. Některé vyplynuly z povídání během vyučovací hodiny, o jiné se "zasloužili" jejich spolužáci. Snažila jsem se proti tomu bojovat a dvojčátka zocelit, ale marně. Odpovědí na všechny moje pokusy byl hysterický pláč. Rozhodli jsme se proto pro řízenou terapii, ale než se objevily první výsledky, prošli jsme peklem. Každá nová informace byla děsivá.

  • Ježíšek neexistuje - zmaření pohádkové představy o vánočních svátcích nám zničilo několik dalších let, kdy se děti nedokázaly s pravdou smířit
  • Rozvedení nebo adoptivní rodiče - obavami z rozvodu nebo faktu, že možná nejsou naše, nás terorizují občas dodnes
  • Smrt a nemoci - při povídání o stáří se děsí, prohlíží fotky a mají nutkavou potřebu obvolávat prarodiče a ujišťovat se, že jsou fit

Poslední kapka

Proti reálným věcem jsme dokázali víceméně bojovat, ale když si z našich dětí vystřelili jejich kamarádi, jen těžko jsme jim to vymlouvali. Jak moc jsou vůči našim ratolestem škodolibí, jsme se přesvědčili minulý rok. Děti už byly dost velké na to, aby se koupaly a ukládaly ke spánku samy. Jen zběžně jsem je potkávala bez pyžama. Ráno skočily do školního úboru a pádily do školy. O to větší šok mě čekal, když jsem zjistila, že mají přelepené pupíky. Vyděsila jsem se a pátrala po důvodu. Jako první mi přišlo na mysl nějaké zranění, ale pravda byla úplně jinde.

Služte nám!

"Hynek s Radimem nám říkali, že jestli nám sáhnou na pupek, ovládnou nás, naprogramují a uvrhnou na nás celoživotní službu!" Chtělo se mi smát. Ale představa, že něčemu takovému moje děti ve svých devíti letech věří, mě rozesmutnila a koutky úst mi klesly rychle dolů. Na rošťáky jsem si sice došlápla, ale mám pocit, že není v mých silách děti ochránit. Jednou se budou muset světu postavit. A je mi líto, že jim nemohu být nápomocná, ať čistě preventivně nebo přímo v akci. Aspoň už nechodí se čtverečkem leukoplasti na břiše!

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky