Může se touha po penězích dědit? Moc by mě to zajímalo, protože Marcelin dědeček z otcovy strany byl statkář, strašná držgrešle. Můj muž Ota hamižný nikdy nebyl.

Byl to hodný člověk, laskavý, srdce by rozdal. Umřel, když bylo naší Marcelce 6 roků. Už jsem se nikdy nevdala, nepotkala jsem nikoho, kdo by se Otovi vyrovnal. Soustředila jsem se na výchovu dcerky; byla velmi chytrá.

Matka jako nedobrovolný sponzor

Odpovídá PhDr. Petr Šmolka, psycholog

  • Chápu Karolínu, že uvažuje o možné dědičnosti vztahu dcery k majetku, přesto ji zklamu. Pokud vím, „gen skrblictví“ zatím nikdo neobjevil! A ani souvislost mezi zálibou malé Marcelky v dědečkových mincích a jejím dnešním jednáním asi žádná nebude. Už proto, že hru s penězi a na obchod miluje většina dětí.
  • Vliv původní rodiny se projevuje spíš v sociální dědičnosti vztahu k hodnotám obecně. Pokud je doma norma preferovat hodnoty materiální nad duchovními, můžeme si stejnou hodnotovou orientaci přinést i do vlastního dospělého života.
  • Karolína se jistě měla co otáčet. Musela nejspíš počítat doslova každou korunu, ale zároveň se snažila dcerce co nejvíc dopřát, aby se mezi vrstevníky necítila jako „chudá příbuzná“. Dcera si tak možná nenavykla, že za úspěchem stávají úsilí a dřina. Naučila se jít životem cestou nejmenšího odporu.
  • Výrazný vliv můžou mít dobové zvyklosti. Dnes je skutečně na úspěch kladen velký důraz a jedním z jeho kritérií je to, co si můžeme dopřát. Marcela tak jen kráčí s dobou. Nejprve se snažila o kariéru pracovní, posléze i ekonomickou. Až potud by nebylo třeba se nějak zvlášť vzrušovat či pohoršovat.
  • Nebýt toho, že si navykla žít nad své možnosti a ze své matky si udělala zdatného sponzora (k tomu jsou ale vždy potřeba dva!). Asi by bylo na čase ten začarovaný kruh rozetnout. Matku a dceru čeká přinejmenším jeden nepříliš příjemný rozhovor, který by nebylo moudré odkládat. Pokud se Karolína vystříhá kritiky dceřina jednání a bude mluvit o vlastních pocitech, bez výčitek a vyvolávání pocitu viny, mohl by přinést něco pozitivního: třeba to, že Marcela lépe porozumí, jak se její matka cítí. Možná se chytí za nos a svůj vztah už nebude poměřovat výší její dotace. Nebo se nezmění nic - a pak si Karolína alespoň uvědomí, jak se věci doopravdy mají.