Čtenářky Kafe.cz: Takhle nás šéf šikanuje!

Zdroj: Profimedia.cz

Možná také vy patříte mezi ty, které se v práci setkaly s nějakou formou šikany. Jde o neuvěřitelné číslo - až třetinu obyvatel! A tady jsou názory našich čtenářek. Jakou zkušenost se šikanou máte vy?

Co na to fakta?

Častěji šikanované jsou ženy

Podle průzkumů se se šikanou na pracovišti nejčastěji setkávají mladé absolventky, ženy po mateřské dovolené nebo naopak před důchodem. Obecně jsou více šikanovány ženy než muži. Každá pátá Češka se podle agentury SC&C s šikanou setkala. Známá je kauza »červené čelenky«, ve které známý řetězec supermarketů požadoval, aby menstruující pokladní měly nasazenou červenou čelenku. Šikana nemusí být směrována z vedení, často se také podřízení pracovníci uchylují k intrikování, které vede k odchodu jejich vedoucího. Psaní anonymních smyšlených udání jsou časté praktiky, proti kterým se lze jen těžko bránit…

Bossing a mobbing

V souvislosti s psychickým terorem na pracovišti se hovoří o bossingu a mobbingu. Zatímco bossing je šikana ze strany nadřízeného pracovníka, mobbing zase ze strany kolegů. V obou případech jde o pomluvy, izolování od kolektivu nebo přidělování podřadných prací. Ale psychický teror je také přidělení úkolu, o kterém je jasné, že ho dotyčný nezvládne. To vše může vést až k psychosomatickým onemocněním. Co tedy dělat v případě, že od kolegů zažíváte krušné chvíle, ale práce vás natolik baví, že hledat jinou se vám nechce?

Čelte útokům

Nejlepší je čelit hned od prvních útoků. Chybou je mávnout nad nimi rukou a doufat, že přejdou. Budou mít určitě tendenci sílit, proto se jim postavte hned v počátku. Zkuste si třeba s jednotlivými aktéry promluvit. Ukažte, že jste silná osobnost, neklopte zrak a máte-li pocit, že o vás někdo něco prohodil právě, když jste prošla kolem, otočte se a poproste o zopakování. Při mobbingu zkuste požádat o pomoc nadřízeného. Při bossingu se pokuste najít předešlou oběť, možná vám pomůže s taktikou. A když nic nezabere, hledejte si jinou práci. Nejhorší totiž je, že obětem šikany v zaměstnání většinou jen málokdo věří a pomůže…

Kafe.cz zjistilo:

  • Podle serveru penizce.cz je obětí mobbingu až 16 % lidí. Číslo se navíc rok od roku zvyšuje. Obětí bossingu nebo mobingu se pak stala až třetina z nás.
  • Mobbing může vést až k sebevraždě. S pracovními problémy totiž souvisí až 20 % všech sebevražd vůbec.
  • Setkat se můžete i s označením bullying. V tomto případě se jedná o souhrnný název pro bossing a mobbing.

Názory a zkušenosti našich čtenářek:

Marie (35):

„Mám strach chodit do práce!“
„Asi 3 měsíce zažívám bossing od přímého nadřízeného. Můj žaludek je na tom špatně. Nemohu spát a stále to mám v hlavě. Nedokážu se uklidnit a bojím se chodit do práce. Je mi jasné, že jde o šikanu, ale nejvíc mě štve, že to všichni vidí, ale nic s tím neudělají. Chtěla bych podat stížnost, ale bojím se, aby se to neobrátilo proti mě. Je to zakomplexovaný chlap, který nemá v pořádku osobní život...“

Andrea (48):

„Domů chodím vystresovaná…“
„Se šikanou od nadřízených se na svém pracovišti setkávám čím dál víc. Neustálé ponižování, vymýšlení nesmyslných úkolů, kladení překážek v práci, urážky, pomluvy před spolupracovníky a další věci, které není příjemné rozebírat... Domů chodím vystresovaná, unavená, trpím nočními můrami, dost jsem zhubla a bojím se dalšího dne, kdy mám jít do práce. Nemohu se spolehnout na pomoc okolí, protože v naší firmě vládne velký strach nejen z možnosti ztráty zaměstnání, ale i z pomsty nadřízených pracovníků…“

Marta (40):

„Psychicky jsem byla zruinovaná!“
„Zažívala jsem šikanu od kolegyně. Problémy byly od začátku, ale když zjistila, že mne lehce nepoloží na lopatky, začala s terorem. Jiní ho nevnímali, před ostatními byla jak med, nebo si mne nevšímala. V okamžiku, kdy zůstala se mnou o samotě, začala. Kontrolovala mou práci, obviňovala mne z věcí, které neexistovaly. Když to dělala i před kolegy, pochopila jsem, že začíná s mou plánovanou postupnou likvidací. V té době jsem si totiž získala přízeň zaměstnanců, a to těžce nesla. Jí se totiž převážně všichni báli … Po 7 měsících jsem měla ranní horečky, průjmy, zvracela jsem, třásly se mi ruce, podlamovaly se mi nohy a když jsem slyšela klapot jejich pantoflíčků, podpořený hlasem, který mne přiváděl k zoufalství, byla jsem na zhroucení… Podala jsem návrh na dohodu o ukončení pracovního poměru. Psychicky jsem byla zruinovaná. Měla jsem si hned najít jinou práci, nemusela jsem mít dodnes žaludeční vředy…“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky