Jsem úplně čerstvá novomanželka. Poprvé oslavím Vánoce se snubním prstýnkem na ruce. A samozřejmě s manželem, kterého moc miluju. Ale také s tchyní a té se dost bojím.
Manželova maminka není žádná fúrie, která by pobíhala po našem malém bytečku s bílou rukavičkou a monitorovala prach na nábytku. Taky mě nekontroluje, netýrám-li jejího synáčka hlady a jestli mu vařím jeho oblíbená jídla, k nimž patří králík na slanině s rajčaty a telecí ragú.
U řezníka sotva rozeznám králíka od kuřete a dosud jsem neodhalila tajemný rozdíl mezi telecím a hovězím, neboť tele je dítě od krávy, tudíž ho zahrnuju pod pojem hovězí; to bych ale tchyni nepřiznala ani na mučidlech.
Předstírám, že umím vařit. Jaromírova maminka je skvělá kuchařka a dělá hotové kulinářské zázraky. Navzdory tomu, že dobře uvařím asi čtyři jednoduchá jídla, si mě můj mlsný muž vzal a nikdy mě nenutil, abych se zapsala do kuchařského kurzu. Obětavě konzumuje mé výtvory a jednotvárnost domácí stravy prokládá objednávkami jídel přes internet.
Manžel se mi směje
Právě takovou večeři jsme zaplatili, abychom tchyni pohostili při nedávné „inauguraci“ našeho bytu. Pěkně jsem všechno naservírovala, a když dorazila, nasála vůni, zavrněla blahem a prohlásila: „Karinko, ty jsi ale kuchařka! Tahle burgundská omáčka je hotový skvost. Smekám před tebou, ani mně se vždycky takhle nepovede.“
Tvářila se blaženě a láskyplně mě přitiskla na svou mocnou hruď. Neměla jsem sílu ani odvahu ji vyvést z omylu a Jaromír se jen potutelně pochechtával. Od té doby si tchyně myslí, že jsem kuchařský zázrak.
Několikrát jsem jí pravdu málem prozradila, ale ona pokaždé pronesla něco v tom smyslu, že si Mireček vybral nejlepší ženskou na světě a ona že má záviděníhodnou snachu, neboť kromě umění vařit vládnu dalšími kvalitami, o nichž se všem tchyním napříč kontinenty může jenom zdát.
Jaromír mě v tom nechává pěkně plavat a ještě z toho má legraci. „Nech tomu volný průběh, však ono to jednou stejně praskne a maminka se s tím bude muset smířit.“ Mám vůči ní výčitky svědomí za nás oba, protože jsme hrozní lháři.
Myslím, že si nezaslouží, abychom ji takhle vodili za nos, protože je to poctivá a hodná ženská, jen jí trochu chybí smysl pro humor. Nejsem si tedy vůbec jistá, že tenhle náš podvod, i když nevznikl ze špatného úmyslu, skousne.
Koupila jsem si kuchařky
Vánoc se úplně děsím, protože u nás maminka stráví celé svátky. A už se těší, jak spolu budeme vařit! Smaženého kapra a bramborový salát ještě zvládnu, ale co kapr načerno, muzika a kuba, které prý nesmějí na svátečním stole chybět?
A to nemluvím o svíčkové a domácích knedlících k ní. Musejí být navíc hrnečkové, což je úplná katastrofa, protože jsem se je pokusila cvičně dvakrát udělat a vyvalila se na mě odpudivá kašovitá hmota.
Jaromír se popadal za břicho smíchy, pak nám ji naplácal na obličej a oba nás vyfotil. Prý z toho udělá péefko pro přátele!
Koupila jsem si několik kuchařek, ale jsem hrozný antitalent a vůbec nevím, jestli se do svátků všechny ty dobroty naučím.
Uříznu si ostudu. Jaromír mi radil, ať si zavážu pravou ruku a předstírám úraz, ale to by byla další lež a s těmi já hodlám skoncovat. Jenže jak, abych tchyni nezklamala a aby se na mě nenaštvala?
Karin
Vsaďte na spiklenectví
O svůj názor se podělil PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12
Karin se rozhodla sehrát pro svou tchyni roli zdatné kuchařky. Jako by právě to měla být její nejcennější deviza! Přitom čtyřmi jednoduchými jídly, která je s to uklohnit, patří k celkem běžnému obrazu dnešních novomanželek. I když si ji nejspíš manžel nebral s představou, že ho bude hýčkat především „u stolu“, snaha prezentovat ji jako zdatnou kuchařku se jistě vylíhla v jeho hlavě. A teď se jí oba drží jako klíšťata!
Pro jednou to zachránila objednávka večeře přes internet. Tchyně si pochvalovala… Nyní však mají na krku ty zpropadené Vánoce a utkvělou představu, že musejí obstát! Jaromír opravdu zabodoval, když Karin navrhl, ať si zaváže ruku a předstírá úraz! Jednou by to možná prošlo, ovšem co příště? Že by pro jistotu rovnou amputace obou horních končetin? Promiňte mi tu morbidnost, ale on si o ni tak trochu řekl.
Kdyby tchyně byla hluboce věřící a Jaromír předstíral, že se Karin dostalo klášterní výchovy, zatímco ve skutečnosti už od 16 let tancovala u tyče v podniku nevalné pověsti, tak by se vyjevení pravdy rovnalo výbuchu bomby. Avšak kvůli vaření!?
Víte, co je největší pojítko mezi dvěma ženami a dokonce i mezi snachou a tchyní? Spiklenectví! Karin by se tedy měla přiznat tchyni sama a vše jí vysvětlit. Kapka účinné lítosti nebo aspoň omluva neuškodí, ale hlavně by se k ní mohla přihlásit „do učení“ s tím, že by to zatím bylo jen „mezi námi děvčaty“. Pro letošek by Karin udělala tradiční vánoční jídlo, tedy to, které spolehlivě zvládá, a tchyně by mohla dorazit s kastrůlky oněch různých kubů, kaprů načerno a dalších zbytností. Takže - šťastné a veselé!
