Byl bohatý a úspěšný. Dokud manželce neusekl hlavu

<p>Zoufalou Nagris Obeidí manžel Mohamad marně uklidňoval. Soud v Hamburku právě rozhodl o trestu do

Muzzammil Hassan (44) má za sebou pohádkovou kariéru. Chudý pákistánský přistěhovalec se v USA vypracoval na bohatého bankéře. Byl hvězdou - pak ale zabil svou půvabnou ženu Aasiji (34).

Aasija se totiž rozhodla s Muzzammilem rozvést a i s dětmi se od něj odstěhovat. Situace v dnešním západním světě bohužel dost častá. Tady ji ale muž „vyřešil“ způsobem z jiného světa a jiných časů.

Mosty byly zbořeny

Důvodem rozpadu vztahu se staly zuřivé hádky manželů, jež Muzzammil zakončoval ranami a výhrůžkami smrtí. Nikdo (možná včetně jeho ženy) ale nevěřil, že by hrozby mohl uskutečnit. Vždyť přece Muzzammil byl vzorový muslim „nového typu“ a spolu s Aasijou představovali „pár snů“.

To oni dva vymysleli televizní společnost Bridges (Mosty), která si dala za cíl vylepšit v USA obraz muslimů po teroristických útocích na newyorská „dvojčata“ v roce 2001. Docela se jí to dařilo; zvlášť v poslední době.

Jsou země, ve kterých je zabíjení pro čest fakticky beztrestné. Třeba Jordánsko. Ženy tam sice mají volební právo, ale jejich „vraždy v rámci rodiny“ se trestají jako přestupky. Obvykle je provádějí neplnoletí mládenci, kteří pak stráví za mřížemi několik měsíců a v 18 letech dostanou čistý trestní rejstřík.

V Turecku zase možné potíže se zákonem řeší tak, že rodina nešťastnou ženu přinutí k sebevraždě - má se jednoduše obětovat. V zemích, jako jsou Pákistán či Bangladéš, se ale samozřejmě s takovou kamufláží neobtěžují.

Obzvlášť hrůzný je případ z Iráku, kde Samira Jassamová (51) přiměla víc než 80 žen, aby se staly sebevražednými atentátnicemi. Napřed zorganizovala jejich znásilnění a pak nešťastnicím nabídla bombu jako jediné východisko jak smýt „pohanu“ ze sebe i z rodiny.

Některé země tolerují zabití ženy manželem či jiným rodinným příslušníkem pouze v případě, že je přistižena přímo při nevěře - tak je tomu třeba v Sýrii (pánové, pozor, zabít lze i milence!). V Maroku smí muž beztrestně zabít na místě pouze nevěrnici. Až do konce minulého století mohl stejný osud potkat i ženy v Brazílii a Kolumbii.

Ne čest, nýbrž jmění a moc

Není snad třeba podotýkat, že vraždy ze cti ve skutečnosti neslouží k ochraně tohoto prchavého statku, nýbrž k prozaickému zachování absolutní moci muže (mužů) v rodině.

Podobné věci se ostatně ve středověku dály u nás také. A ještě za Rakouska-Uherska bylo na vraždu spáchanou při zastižení manželky in flagranti pohlíženo daleko mírněji než na normální mord.

Dnešní islámské autority v západních zemích proti vraždám ze cti horlivě protestují. V řadě regionů Asie a Afriky jde však stále o běžnou věc. Podaří se nám alespoň zastavit zatahování tohoto krutého zvyku do Evropy?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky