Pokud tedy někde narazíte na nabídku burčáku, buďte hodně opatrní – více než v jiné roky. Ačkoliv se to nesmí, pod hlavičkou burčáku jsou nabízeny často jabčák, někdy ochucený trochou lihu, nebo jiné „pochutiny“.
Jabčák vs. burčák
Jabčák je obyčejný mošt z jablek, mírně zkvašený. V zásadě jde o stejnou technologii jako u burčáku, ale nic moc to s vámi neudělá. Burčák je tedy také mošt, z vinných hroznů, ale jeho kvality kvašení a alkoholu jsou na zcela jiné úrovni než u jabčáku, který vám budou pod hlavičkou burčáku nabízet možná ještě v listopadu.
Jaký může být burčák?
Přitom pravý burčák může být maximálně tři dny starý. Úplně čerstvě nakvašenému vínu se říká sladký burčák, další fáze se nazývá ve varu, ale za těmito dvěma abyste vyrazili do vinných sklípků. Na stáncích ve městech nebo vinotékách se tak setkáte nejspíše s burčákem po zlomení nebo mydliňákem (sladká chuť není cítit, převažuje trpká, tekutina má více alkoholu). Další fází už je jen mladé víno.
Jak přepravovat a pít burčák?
Asi není nutné připomínat pravidla přepravy a uchovávání burčáku. Ale pro jistotu – nezapomínejte neustále odpouštět vznikající oxid uhličitý, jinak vám může – jak jste jistě viděli v mnoha filmech, naposledy v nepovedeném filmu Bobule – vybuchnout.
Další pravidlo se vztahuje k pití burčáku. I když se zdá, že pijete šťávu a nic to s vámi nedělá, nenechejte se mýlit. Kolikrát se stalo, že neznalý milovník burčáku vypil na posezení litříček a sotva se postavil, seklo to s ním o zem, ani nevěděl jak. V tom je burčák zrádný.
Burčák je zdravý
Jinak je ale zdravý, vážně. Právě pro aktivitu kvašení je velice často vyhledáván lidmi se zažívacími potížemi. Burčák také obsahuje významné množství vitamínů a dalších složek, např. kyselina nikotinová a nikotinamid zabraňují nervovým a kožním poruchám. Kyselina pantotenová chrání tělo proti onemocnění sliznice a zažívacího ústrojí.