Případ č. 1 - Neznámým mužům neříkejte, kdo jste a kde bydlíte
Zdeňka Minaříková, zavražděna v červenci 1983 (na snímku oběť i její vrah)
Zdeňka byla atraktivní tmavovlasá rozvedená prodavačka obuvi. Občas se vydala ven s kamarádkou na víno. Muže, který si k nim v jednom z brněnských podniků přisedl, brala na lehkou váhu. Chvíli si s ním povídala, ale pak se rozhodla, že se mu dál věnovat nebude, a poměrně drsně ho odmítla. Recidivista (zloděj a násilník) Jan Holub sice hned nesledoval, ale z útržků konverzace si poskládal, kde žena bydlí. Hledal ji důsledně a uspěl až na několikátý pokus. Než zazvonil u jejích dveří (ona otevřela a to byl její konec), přitiskl na ně ucho, aby se přesvědčil, zda je někdo doma. Podle otisku ucha (i dalších biologických důkazů) byl poměrně brzy dopaden.
Případ č. 2 - Nepodceňujte žádné muže, ani dospívající chlapce, kteří vypadají "neškodně"
Tři mrtvé ženy, tři znásilněné a celá řada dalších napadených a okradených obětí "Spartakiádního vraha" Jiřího Straky
Dopaden byl 22. května 1985 a k úžasu všech vypadal jako vzorný teenager. Soudní znalci ho však popsali jako agresivního člověka se zvýšenou sexuální aktivitou a sklony k sadismu a nekrosadismu, kriminalisty šokoval klidem a někdy i dokonce lehkým úsměvem při rekonstrukcích činů. Protože nebyl plnoletý, bylo jasné, že vězení časem opustí. To se také stalo, v prosinci 2004 začal nový život s příjmením Novák. "Nikoho nemůžu přimět k tomu, aby mi věřil a nebál se mě. Dnes jsem ale někdo úplně jiný než nemocný nevyzrálý kluk v pubertě. Snažím se žít tak, abych dokázal, že i ve mně je něco pozitivního," řekl v rozhovoru, který si můžete přečíst ve Speciálu Týdeníku Květy - Vraždy, které otřásly Českem (právě v prodeji na stáncích za 25 Kč).
Šéfeditorka www.kafe.cz Jana vzpomíná: "Mám v živé paměti, jak ho hledali. Bylo mi třináct a po Praze už se vědělo, že za tou hrůzou, která se děje, je mladý kluk. Proto si kriminalisté přišli prohlédnout i moje spolužáky z osmé třídy. Všichni kluci si musel stoupnout v lavici, vyhrnout rukávy a sundat hodinky, aby bylo vidět, jestli to nejsou zrovna oni, koho zatím poslední oběť v sebeobraně poškrábala. Ve třídě bylo hrobové ticho a nás všechny vážně přešel obvyklý pubertální smích."
Případ č. 3 - Nechoďte v noci přes parky a odlehlá místa
Tři zavražděné ženy z prosince 1990 až listopadu 1991 v Praze, vrah je dosud na svobodě
Za všechny ženy a dívky, které si nedaly říct a možná si pomyslely: "To je jen pár kroků, to přeběhnu" tři jména: Markéta Čápová, Šárka Hynčicová a Pavlína Horčičková. Mladé ženy, které zavražděny podle kriminalistů nejspíš jedním jediným pachatelem. Jejich smrt patří mezi tzv. "Pomníčky" kriminalistů, pachatel zatím nebyl dopaden. Vrchní komisař pražské kriminálky Mgr. Josef Lottes k tomu pozanamenal: "Vraždy spojoval Modus operandi a navíc jsme tehdy také jako jedni z prvních využili nejmodernější metody práce. Zajistili jsme i detailní vzorky a poprvé jsme u tak závažných případů zkoumali genetiku a genetický profil pachatele. Ve všech případech se shodl. Potvrdilo to naši prvotní domněnku, že skutečně jde o jednoho pachatele. Ale nechytili jsme ho."
TIP redakce: Kupte si Speciál Květů: Vraždy, které otřásly Českem
Dozvíte se nové skutečnosti o celé řadě kauz z doby nedávné (metanol, Anička, heparinový vrah Zelenka, Kajínek) i vzdálenější (letos uplyne například čtyřicet let, kdy se 10. července 1973 stala osminásobnou vražedkyní teprve dvaadvacetiletá Olga Hepnarová. Co napsala ve svém posledním dopise před činem?)