Jak to vůbec začalo

Světec František z Asissi měl na svém kontě tolik bohulibých činů, že událost z roku 1223 zcela zaniká. Na půlnoční mši v jeskyni, kterou vystlal slámou, přivedl vola a oslíka, aby se co nejvíce přiblížil prostředí, ve kterém se Ježíš narodil. Během kázání se dokonce zjevilo samo Jezulátko. První přenosné betlémy ale měly za úkol posílit vliv katolické církve. Řeholníci z řádu Jezuitů jezdili po Evropě a Asii a šíříli myšlenku, že jediná správná církev je právě ta římskokatolická. Podařilo se tak překlenout těžké časy, kdy měla většina náboženství namále.

Zábava

Betlémy se staly nedílnou součástí Vánoc. To ale nebylo po chuti Marii Terezii a jejímu synovi. V roce 1751 vydala zákaz jejich stavění, protože měla za to, že jsou pro lidi nedůstojné, mají velice blízko ke hrám a odpoutávají pozornost od víry. Josef II. její nařízení dohnal do extrémů, když zatrhl betlémy v kostele i domácnostech. Lidé se ale nenechali odradit a tajně si vyráběli postavičky z vosku nebo papíru. Rok od roku byla podoba betlémů bližší českému prostředí a vzdalovala se exotickému Blízkému východu a vedle dřeva se používala například i hrnčířská hlína. Bylo běžné, že vedle Tří králů stál obyčejný kupec nebo posedával rybář. Už v roce 1680 vznikl v Jindřichově Hradci první pohyblivý betlém.

Nejlepší z nejlepších

Třebechovický betlém je starý přes sto let a je vystavený v muzeu v Třebechovicích pod Orebem. Řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucián ho zhotovili ze dvou tisíc kusů. V roce 1999 mu byl dokonce udělen titul národní kulturní památky.

Krýzovy jesličky jsou k vidění v Jindřichově Hradci. Jde o světový unikát zapsaný v Guinessově knize rekordů. Je totiž plně mechanický, měří přes 17 metrů a kolem jesliček je na tisíc postav.