Za prvního předchůdce vysavačů vůbec, respektive zametacího stroje, lze považovat ten, jehož konstrukce se de facto používá dodnes. Dva mechanické válcové kartáče, které se pohybují manuální silou obsluhy. Patent byl na Patentovém úřadě zapsán roku 1860 a za jeho vynálezce je považován Daniel Hess z Iowy. První skutečný vysavač, který fungoval na principu podtlaku, vymyslel Ives W. McGaffey z Illinois. Vysavač dostal název Whirlwind, což v překladu znamená vír. Fungoval na manuálním principu točení klikou a skutečně dělal jenom vír. Prach vířil, ale nedokázal jej odstranit. McGaffey svůj „vír“ patentoval 8. června 1869 a založil společnost American Carpet Cleaning.

Ruční pohon nahradil mechanickým až britský inženýr Herbert C. Booth. Vysávací zařízení, které vzduch nasávalo pístovým zařízením do plátěného vaku, si nechal Booth patentovat roku 1901. Zařízení bylo poháněno petrolejovým motorem a vážilo několik metráků. Vynálezce proto vysavač zabudoval do povozu taženého koňmi. Spřežení objíždělo ulice a nabízelo své služby, sací hadice se do bytů zatahovaly okny. Na hlučný motor si lidé stěžovali a policie tuto službu brzy zakázala. Od té doby se vyrojili další vynálezci, kteří se doslova předháněli v kuriózních způsobech pohánění vysávacích strojů. Například vodní pohon, vysavač měl uvnitř malou vodní turbínu, stačilo jej tedy připojit k vodovodnímu kohoutku.

Vývoj postupoval dál a roku 1907 správce budov James Murray Spangler z Ohia si zjednodušil úklid svěřených budov tak, že vložil elektrický ventilátor do krabice, kterou na jednom konci opatřil hadicí a na druhém polštářem. Když se ventilátor točil správným směrem, tak hadice vysávala prach. Svůj vynález přihlásil na patentovém úřadě a založil firmu Electric Suction Sweeper Company. V červnu 1908 jeho patent a veškerá práva koupil William Henry Hoover (majitel firmy na kožené výrobky, vyráběl kožená koňská sedla a postroje), vysavač dále vylepšoval a prodával jej ve velkém.

Od hlučných spalovacích motorů osvobodil vysavače až Werner von Siemens. Od roku 1906 začal vyrábět vysavače poháněné elektrickým motorem. Celý vysavač bylo možné přesouvat z místa na místo, přesto však ještě nepatřil k nejmenším. K dokonalosti dovedl vysavače roku 1912 švédský vynálezce Axel Lennart Wenner-Gren. Pro odsávání vzduchu použil turbínový ventilátor poháněný vysokootáčkovým elektromotorem. Vysávaný vzduch byl proháněn filtračním pytlem, který byl zavěšený na tyči pevně uchycené na vozíku. Původně průmyslový vysavač přizpůsobil pro použití v domácnostech, v roce 1912 založil Green firmu Electromechanic AG (později přejmenovanou na AB Electrolux) a začal vyrábět první vysavače s označením LUX1. Tento LUX už vážil pouhých 14 kg. V USA se hromadné výroby ujal William Henry Hoover. A tak vznikly i názvy „luxování“ v Evropě a „hooverování“ za velkou louží.

Český vynález, místo zásuvky klika

Ani Čechy nezůstávaly s vysávacím zařízením pozadu a tomuto odvětví průmyslu se začala věnovat firma Salomon Mestitz a syn v Roudnici. Obchodník židovského původu se do Roudnice přistěhoval z Plzně na jaře roku 1884 a městský úřad ho zaregistroval jako obchodníka se železem. Firmu Salomon Mestitz a syn založil roku 1890 a roku 1901 získala firma oprávnění k tovární výrobě a postavila vlastní továrnu. Šestým rokem provozu už zaměstnávala 300 zaměstnanců. Jejich odsavač prachu dostal název Atom a hlavní prodej převzala firma Hynek Gottwald v Praze.

Celý mechanizmus byl poháněný klikou, když služka klikou točila dobře, bylo možné dosáhnout vakua až 110 mm rtuťového sloupce. Zařízení bylo opatřeno měchy, které působily jako vývěvy, nasátý vzduch byl vháněn do zúženého prostoru, které bylo na konci opatřeno různě dlouhou pryžovou hadicí. Zvenčí byl Atom z části natřen barvou a z části poniklován. Kromě tohoto zametacího stroje pro domácnosti vyráběla firma i větší typy pro nemocnice, kde se nasáty vzduch filtroval ve zvláštním prostoru vodou a vatou. Kromě nemocnic se také používal na čistění jedovatého prachu z tiskařských kas. Elektrickým pohonem byly opatřeny přístroje, které sloužily pro úklid divadel, hotelů a veřejných budov.