Angelina (40): Manžel mě bil, presto jsem se k němu vrátila

„Náznaky násilí přišly už v Bulharsku, odkud jsme. Ale já to asi nevnímala, i když má rodina byla proti tomu, abych si manžela vůbec vzala,“ vypráví 40letá středoškolačka Angelina.

„Pár měsíců po svatbě se to projevilo. Napřed šlo o slovní útoky,“ přiznává a dodává, že jí to bylo líto a často brečela.

„Prvně - a nejvíc - mě zmlátil, když byly dceři dva roky. Šli jsme z nějaké oslavy večer domů. Napřed mi začal něco vyčítat, pak jsme se hádali a poté zaútočil. Bil mě i po příchodu domů, já se bála, protože byl myslivec a měl zbraň,“ popisuje jednání manžela-stavaře Angelina. V noci utekla s dcerou k rodičům. Tam zůstala půl roku.

„Za celou dobu se neomluvil. To vlastně nikdy a nikdy mě za nic nepochválil, což si uvědomuju až dnes,“ říká. K manželovi se vrátila, doufala, že se změní. Omyl. Zakazoval jí styk s rodiči. Zákaz se týkal i dcery, která trpěla, že nemůže vidět babičku a dědu.

Odchod ze země

O 15 let starší manžel začal na Angelinu žárlit. To už žili v Česku i se čtyřletou dcerou  a postupně tu budovali malou stavební firmu. V ní měla Angelina na starost administrativu. „Vadilo mu, když jsem něco sama zařídila, asi byl problém, že řadu věcí umím a dokážu si poradit,“ připouští s tím, že se agresivního manžela bála, i když se proti jeho řečem ohradila.

„Pro mě byla nakonec záchrana, že začal pro rodinu stavět za Prahou dům, kam přesídlil. Já s dcerou žila v centru, v podnájmu. Občas za námi jezdil, klíče měl.“ I když netušila, kdy se manžel objeví ve dveřích, prožívaly s dcerou relativně klidné období. Od začátku věděla, že se do nového domu nenastěhuje, to by byl její konec. „Pracovala jsem, nějaké příjmy měla, ale v té době manžel řekl:,Buď se stěhuješ do domu, nebo přestanu platit byt!‘ Tehdy jsem se začala zajímat o sociální pomoc, o řešení.“

V první fázi požádala o svěření dcery do své péče.. „Když jsem byla na soudu a sociálce, manžel volal. Já mu to řekla, a jak jsem vyšla ven, stál tam s autem. Poručil, ať nastoupím, že mě hodí do práce. Odmítla jsem. Začal křičet. Aby byl klid, nastoupila jsem.“

Vezl ji k novému domu. Po cestě se začal hádat, křičel, dal jí pěstí a vytáhl basebalovou pálku s tím, že je na ty, co ho neposlouchají. „Přinutil mě jít do patra, kde mi prohledal kabelku, sebral šperky od rodičů, telefon, doklady…“ Naštěstí začala mámu hledat dcera. „Vrátil mě s tím, že druhý den nás obě přestěhuje.“

Spásný útěk

Matka i dcera podaly trestní oznámení a uchýlily se ke kamarádce. „Na policii mi poradili, dali seznam azylů a druhý den se mnou jeli do našeho bytu, abych si mohla vzít osobní věci. To už manžel stačil odvézt pračku, televizi…“ Angelinina muže vzali do vazby, dostal podmínku.

„Dluží alimenty na dceru, dluží peníze i mně. Uvidíme, co bude. S jeho matkou v Bulharsku jsem mluvila, ta za to nemůže, s ním jsem se viděla, ale v kontaktu nejsme. Od loňského května jsme naštěstí rozvedení… Musím říct, že mi moc pomohla dcera, která říká, že jsme měly odejít dřív. Má pravdu.“

Nového partnera Angelina nehledá. Chce se vzpamatovat z toho, co zažila. „Jsem pyšná, že jsem to zvládla. A jsem pyšná i na dceru, je to rozumná holka, která si také od táty vysloužila nadávky, urážky…

A proto, že na ni neplatil, nemohla jít studovat. Sama bych to neutáhla.“ Angelina zvažuje, kdy měla muže opustit, a říká jasně: „Když mě prvně zbil. Ale to bych se nedostala do Čech, kde jsem poznala jiný život, než jaký je v mém bulharském městečku. Vše špatné s sebou nese trochu dobrého. I tohle bohužel,“ připouští.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek