Roztroušenou sklerózu diagnostikovali lékaři Aleně Filové Zedníčkové před třemi lety, těsně po porodu zdravé holčičky a poté, co se její život dostával do klidných kolejí. Konečně si vybojovala vztah se svou dlouholetou láskou – Tomášem, porodila mu dvě zdravé děti - chlapečka Matěje (4,5 roku) a holčičku Alžbětku (3 roky) a nyní se musí potýkat s vážnou nemocí.

„Můj život nelze rozhodně nazvat klidným. Protnuly jej tři zásadní vztahy, z nichž mám celkem čtyři děti. Svého současného muže jsem potkala po střední škole, tedy před více než dvaceti lety. Tomáš byl po dětské obrně upoután na vozík. V té době bylo povědomí o invalidních lidech dost malé. Veřejnost se neuměla v takových případech chovat a obecně se málo vědělo o tom,co takto postižený člověk potřebuje a co dokáže. Ani já jsem nevěděla, jak na nabídku přátelství ze strany tohoto mladého muže zareagovat. Byl mi nesmírně sympatický, ale zároveň jsem se trochu zalekla jeho postižení. A ani moji rodiče si nemysleli, že bych tuto situaci mohla zvládnout. Radili mi, abych vztah ukončila. Mnohokrát v životě jsem toho litovala, protože jsem k sobě po celá další léta nemohla najít vhodný protějšek a prošla jsem si tápáním v různých neuspokojivých vztazích,“ vzpomíná Alena.

Oba dva pak prožili další léta, jak uměli. Tomáš se hned po rozchodu vrhnul na podnikání a založil si papírnictví. Po nějaké době se odstěhoval od svých rodičů do vlastního bytu, aby si vyzkoušel, jak bude vše zvládat. Zdokonalil se ve vaření, úklidu a dalších činnostech, které mu umožnily být zcela soběstačným a spoléhat se sám na sebe. Pracoval jako konzultant pro bezbariérový přístup v nově vznikajících objektech pro veřejnost. Pokoušel se také najít partnerku a splnit si sen založit rodinu. Alena prošla dvěma vztahy. První manželství se strojním inženýrem, z něhož má třiadvacetiletou dceru Kristýnu, skončilo tragicky smrtí manžela. Z druhého, patnáct let trvajícího vztahu, se narodil syn Petr.

„Manželství skončilo rozvodem, podepsaly se na něm finanční potíže a mé počínající zdravotní problémy. Když jsem stála na konci nefungujícího vztahu, začala jsem změnou hodnot ve svém životě. S Tomášem jsme se za celé roky neustále potkávali jako přátelé. Občas jsme zašli na kávu nebo jsem se přišla podívat na to, jak můj dobrý kamarád krásně bydlí a jak se osamostatnil. Ale jednou přišla chvíle u skleničky vína, kdy jsme přiznali, že se nám vztahy příliš nevydařily. U mě převládalo zklamání kvůli partnerovi, se kterým jsem žila, a ze strany Tomáše zase rozchod s dívkou. V žertu tenkrát padlo, že nakonec budeme spolu. Odešla jsem domů a ani ve snu by mne nenapadlo, že za rok to bude všechno pravda,“ říká Alena.

Události nabraly nečekaný spád po společném výletu. Protože se znali roky, vše šlo velmi rychle a Alena s Tomášem spolu začali trávit veškerý volný čas, jako by chtěli dohonit vše, co nestihli za posledních 20 let.

„Bylo nám spolu krásně, všechno se nám dařilo a klapalo nám to jako hodinky. Přestěhovali jsme se do staršího rodinného domku se zahrádkou a začali si plnit své sny. Manžel velice toužil po dětech a to se mu splnilo. Naše štěstí ale z ničeho nic narušila moje nemoc. Po porodu holčičky mi byla diagnostikována roztroušená skleróza. Byla to rána - jako blesk z čistého nebe. Dostala jsem strach, ale můj partner mě podržel. Náš vztah si prošel tolika peripetiemi a museli jsme toho tolik překonat, abychom byli spolu, že jsme zvládli i tuto ránu. Kvůli nemoci jsem přišla o práci, přestože se po zdravotní stránce cítím dobře. Byla jsem zklamaná, že mě nikdo nechce zaměstnat, protože jsem se po mateřské dovolené na kolektiv kolegů moc těšila a určitě by mi to po psychické stránce prospělo, nicméně to nevzdávám a hledám práci dál,“ popisuje Alena.

Alena nemoci nepodléhala a začala se pídit po léčbě, která by její stav stabilizovala, a hledat cvičení – jak fyzické či paměťové, kterým by nemoci co nejlépe vzdorovala. „V mém okolí nebyla léčba na takové úrovni, jakou bych si představovala, a tak jsem si našla lékaře až v Brně. Ten mi nasadil injekční léčbu, kterou dodržuji. V tom, abych nezapomněla a píchla si na správné místo, mi pomáhá právě manžel. Řadu informací jsem si našla s pomocí internetu, hodně mi pomohla stránka rskompas.cz, kde jsem našla ukázky cvičení a obecně spoustu informací o své nemoci,“ vysvětluje Alena.

Jedním z negativ roztroušené sklerózy je velká únava - tomu Alena vzdoruje právě cvičením. Letos v březnu se dokonce přihlásila i s celou rodinou na Maraton s roztroušenou sklerózou, cvičili v Kyjově. Poté, co se Aleně stabilizoval její soukromý život i nemoc, nevzdává hledání práce, která by ji bavila.

„Vystudovala jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou, obor automatizační technika. Tento směr udal můj táta s tím, že má podle něj budoucnost, a já jsem sice se slzami v očích, ale poslušně vzala tuto povinnost za svou. Měla jsem jinou představu o svém vzdělání a povolání. Snila jsem o tom, že jednou budu lékařka. Ale moji rodiče mě nepodpořili v představě studovat vysokou školu tohoto zaměření, ani jakoukoliv jinou. Byla jsem vždy humanitní typ, zajímal mne také klavír a zpěv, dějiny umění, restaurování obrazů a také jsem vždy ráda psala. Nejdřív svým spolužákům slohové práce, dopisy a na střední škole jsem se zabydlela jako kronikář a vytvořila jsem unikátní kroniku naší třídy, která je šperkem našich společných setkání,“ říká Alena.

Svou zálibu v sepisování textů teď Alena oprášila a přihlásila se do literární soutěže „Česko hledá spisovatelky“. Dostala se až do finále se scénářem Piloti z předměstí. Prostředí leteckého klubu a pilotů je jí blízké jak kvůli bývalému manželovi, který se věnoval bezmotorovému létání, tak kvůli nejstarší dceři, která začíná pracovat jako pilot pro menší leteckou společnost.

„Také občas vypomáhám našemu regionálnímu rádiu coby dopravní agentka. Snažím se být aktivní a nějak se realizovat, když nemohu být zaměstnaná. V každém případě je moje rodina pro mne vším. Užívám si toho, jak ty malé děti rostou a jak se zdokonalují, kolik toho už umí. Vážím si každého dne, který mohu se svou rodinou prožít, a také se snažím pomáhat svým optimismem druhým lidem, kteří jsou stejně postiženi jako já a mají strach z budoucnosti. Beru to tak, že se snažím druhé povzbudit a vyslechnout je. Snad jim to trochu zmírní jejich utrpení,“ dodává Alena Filová Zedníčková.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. V současné době v tuzemsku podstupuje biologickou léčbu přibližně 8 000 nemocných s RS.
Na celém světě RS trpí 2,5 miliónů nemocných. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus, kouření a nedostatek vitaminu D. Podle epidemiologických průzkumů se v ČR nejvíce vyskytuje RS na severu Čech. Lékaři to přisuzují zhoršenému životnímu prostředím v této oblasti. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt na portále www.rskompas.cz.