Sbohem

Před osmnácti lety ležela mladá žena vyčerpaná na porodním sále a přemítala o životě. Studovala vysokou školu, neměla zázemí, peníze ani pevný vztah. Přítel jí byl sice v těžkých chvílích oporou, ale nedokázala si představit, že by se měla starat o dítě. Chtěla být matkou, ale čekala na ten správný okamžik. Ve dveřích se objevila sociální pracovnice a za ní stáli adoptivní rodiče. Adrian svou dcerku naposledy pohladila a drobnou pěstičku sevřela do dlaně. Se slzami v očích odevzdala dítě do rukou sympatickému páru. Její přítel stál v rohu a mlčky si otíral slzy. Byla jen pár hodin po porodu, břicho jí změklo a pocit štěstí se během minutky proměnil v životní ztrátu a pochyby. Ale utěšovala se tím, že je to to nejlepší, co pro svou dceru mohla udělat.

Déjà vu

Čas plynul, Adrian se vdala a porodila tři syny. Aby zacelila šrámy na duši, našla si práci v prostředí, které jí bylo blízké. Jako dula a průvodkyně životem s dětmi se zaměřovala na ty páry, které byly ve stejné situaci jako kdysi ona. To jí přihrálo do cesty jednu z klientek, která prožívala stejná muka a neměla pro své dítě zázemí, peníze ani čas. Nabídla proto svého syna Adrian. Ta s nadšením souhlasila. Po letech byla opět v porodnici, ale tentokrát na druhé straně barikády. V objetí svírala malý uzlíček a nemohla tomu uvěřit.

Zpátky v čase

Tato zkušenost v ní ale probudila myšlenky na dceru, kterou před lety odložila. Po týdnech zazvonil telefon a na druhém konci byli adoptivní rodiče a tehdy už dvanáctiletá dívka. Chtěla se se svou biologickou matkou sejít. Padli si kolem krku a celé dny si vyprávěly. Adrian měla pocit, že ty roky nemůže nikdy dohnat, ale byla nesmírně vděčná za to, že může se svojí holčičkou čas od času trávit víkend a nikdo tomu nebrání. Pohádka ale po letech skončila a adoptivní rodiče dali jejich schůzkám stopku. Pokud by některá z nich zákaz porušila, přestali by svou nevlastní dceru finančně podporovat a zavřeli jí dveře před nosem. V té době už dosáhla mladá dívka osmnáctin a požádala o re-adopci. Adrian tak znovu získala svou dceru.

Ve starých kolejích

Trvalo to dlouhých osmnáct let. Ale matka s dcerou si k sobě nakonec našly cestu. Pět dětí, milující manžel, úspěšná kariéra spisovatelky a duly - to je život Adrian. Roky odloučení nic nenahradí, ale snaží se být své holčičce tou nejlepší matkou a blízkou kamarádkou.