6 tipů, jak zvládnout úkoly bez stresu

6 tipů, jak zvládnout úkoly bez stresu
6 tipů, jak zvládnout úkoly bez stresu
Zdroj: Thinstock

Taky si na začátku každého nového školního roku říkáte, že nebudete na svého žáčka ječet při psaní domácích úkolů, a zatím se to nikdy nepovedlo? Letos úkoly zvládnete!

Rok co rok začátkem září přísaháte: Že budete tím nejvstřícnějším a nejklidnějším rodičem, a to i tehdy, když na vás bude dítko nechápavě zírat poté, co jste mu látku šestkrát vysvětlili. Že se budete v pohodě usmívat nad jeho škrabanicemi, které by nevyluštil ani grafolog?
A pak se přistihnete, že nejste schopni zůstat v klidu a nezvyšovat hlas. Učit se s dítětem se musíte naučit. Domácí úkoly mají svá pravidla.

Mohlo by vás také zajímat: Jak zařídit pokoj pro školáka nebo Šest tipů, jak být veselejším rodičem

1. Pravidelnost a řád  

Je naprosto nezbytné, aby se dítě věnovalo přípravě do školy a úkolům v pravidelnou denní dobu. Protože však může mít týdenní rozvrh rozmanitý, vedle vyučování různé odpolední kroužky a tréninky, najděte v každém jeho denním programu časovou mezeru, kam úkoly včlenit. Tam pak nesmlouvejte, že se chce dodívat na film nebo dohrát hru na počítači. Buďte důslední i na sebe, když se vám třeba chce radši sledovat seriál nebo klábosit po telefonu s kamarádkou. Za pár dnů si dítě zvykne, že vyhrazený čas patří úkolům, a budete překvapeni, že smlouvat přestane. 

2. Samostatnost

I prvňáček může některé lehčí úkoly zvládnout sám, natož děti ve vyšších třídách. Podporujte dítě v samostatnosti. Úkoly pak sice nebudou třeba stoprocentně krasopisně napsané, ale dítě se naučí převzít za svou práci zodpovědnost a bude na sebe pyšné. 

Kafé doporučuje:

  • Prvňáček potřebuje vaši pomoc, klid a čas.
  • Děti na prvním stupni se obvykle neumí dobře orientovat v textu. Zbytečně pak „plavou“ například ve vlastivědě, protože si důležité informace nezvládají z textu vytáhnout. Látku s nimi probírejte.
  • V jazycích průběžně procvičujte i slovíčka, která se zrovna neprobírají. Stačí pět denně. Občas projděte gramatiku.
  • Starší žáky přezkušujte z přírodopisu, dějepisu nebo zeměpisu tak, že je poprosíte, aby vám sami řekli, co si zapamatovali (přesně to se jim totiž stane u tabule). Pak teprve položte doplňující otázky.
  • Vyzvěte dítě, aby vám včas řeklo, že něčemu nerozumí (nikdy se za to nezlobte a nereagujte větami typu: „A co v té škole tedy děláš?“, „Kdybys dával/a lepší pozor, tak se s tím nemusíme mořit doma.“), nabídněte pomoc. Vysvětlete mu, že kdo čeká až do písemek, že látku třeba zázračně pochopí, mívá pak trable se špatnými známkami a spoustu dohánění.
  • I větším dětem průběžně kontrolujte, jestli si vedou sešity.
  • Buďte ve spojení s ostatními rodiči.
  • Jeden den v týdnu by měl být volný a zcela bez učení. Taky by se vám nelíbilo pracovat každý den.
  • Nabídněte dítěti alternativy učení. Třeba když si proberete slovíčka na procházce, už je nebude muset mrskat doma. (P. S.: Hodně si hrajte. Nemohl by jeden plyšák mluvit jen anglicky?)
  • Učení si rozdělte. Aby se péče partnera o školu neomezovala jen na kontroly žákovské knížky a vysvědčení. Zeptejte se tatínka, který předmět by chtěl doma vyučovat.

3. Klidný prostor a pomůcky

Ne každé dítě má svůj pokoj nebo alespoň psací stůl, kde si může v klidu úkoly vypracovat. Pak předem dobře promyslete, jak alespoň dočasně takové klidné místo připravit. Neměl by to být jídelní stůl prostřený k večeři, ani nízký konferenční stolek, kde by si dítě kazilo oči a křivilo páteř. Než začnete s úkoly, zkontrolujte, zda má potomek připraveny všechny potřebné pomůcky, abyste pak neztráceli čas chaotickým hledáním barviček, tužky nebo kružítka.

4. Pozitivní přístup

I když se vracíte domů ze zaměstnání unavení, máte večeři na sporáku a potřebujete pověsit prádlo, zkuste si říct, že čas strávený s dítětem nad úkoly je vlastně jednou z mála soustředěných chvil, které spolu v průběhu pracovního týdne prožijete. A že vypracování úkolů či učení s dítětem by pro vás oba mohlo být oázou souznění a pohody v chaotickém dni. Teď určitě protestujete, že to není možné! Zkuste to a uvidíte. Když vy budete sedat k úkolům v pohodě a s úsměvem na rtech, jako byste se na něco těšili, přenese se vaše psychické vyladění i na dítě, které velmi citlivě vnímá kolem sebe nervozitu a stres. Na ty pak reaguje zvýšenou agresí, negací a neposlušností.

5. Nepřetěžujte

Může se stát, že je dítě z denních aktivit extrémně unavené nebo třeba na něj leze nějaká nemoc, a učením či přípravou úkolů byste se trápili oba. V takovém případě, kdy je dítě skleslé, absolutně nesoustředěné nebo nezvladatelně rozjívené, přistupte na to, že úkoly přeložíte třeba brzy na ráno. Dohodněte se s ním, že vstane ráno bez reptání o hodinku dřív a odpočaté vypracuje úkoly. Výsledky učení v době, kdy je dítě velmi unavené, jsou téměř nulové a vy se zbytečně rozčílíte. Ani vám přece každý den nesedne stejně.

6. Chválit, chválit, chválit

Nic dítě (stejně jako dospělého, ne?) nemotivuje víc než pochvala. Zapomeňte na nadávky a ponižující invektivy – stejně z tebe nic nebude, jsi blbec, nemehlo, jsi nanic (případně jsi tupej po tatínkovi, tchyni, dědečkovi atd.). Pokud nemůžete přímo chválit, zkuste aspoň povzbuzovat a ocenit i ten nejmenší pokrok. Uvidíte, jaký zázrak se časem z vašeho potomka může vyklubat. Vždyť někdo má talent na počty a nenamaluje ani sněhuláka, jiný je génius na jazyky a nespočítá triviální příklad. Jde hlavně o to předat svému dítěti zájem a návyk se učit, vzdělávat, poznávat. Aby pochopilo, že vzdělání a vědění je velké dobrodružství a pomůže jim v životě splnit sny. Třeba stát se Bilem Gatesem.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Pečení chleba: Univerzální rady

Pečení chleba: Univerzální rady

Receptů na přípravu domácího chleba existuje mnoho. My jsme si ale pro vás připravili několik univerzálních rad, které se vám budou rozhodně hodit,…

Akční letáky