Základní údaje

Jmenuji se Veronika, je mi 33 let, jsem z Brna. Mám dva krásný raubíře a jsem s nimi sama. Můj problém je, že jsem plochá jak žehlící prkno a ještě aby toho nebylo málo, tak jedno prso mám menší než to druhé. Prostě úžasná kombinace.Několikrát jsem si říkala,že kdybych alespoň měla obě prsa malá, ale proboha alespoň stejná! Jaksi se nepovedlo.Jsem štíhlé postavy a dost vysoká 183 cm, a cca 64 kg.

Moje trápení začalo už na ZŠ. Všem holkám rostly prsa, kluci je štípali do zad, do podprsenky, jen já jako blbec chodila shrbená, a o podprsence si mohla nechat akorát tak nechat zdát.

Na střední jsem slýchávala poznámky, že by se na mě dalo žehlit prádlo. Noci jsem probrečela a když začaly moje první sexuální zkušenosti, triko jsem si zásadně NIKDY nesundala. Když mě chlap chtěl sáhnout na prsa, začala jsem se kroutit jak krajta obecná a rukama si prsa kryla. Fakt sexy pohyby.

To mi zůstalo. Strašně moc se stydím. O mojí psychice raději ani nemluvě. Nakupování podprsenky nebo plavek, to je hrůza a děs, protože když na jednom prsu sedí, druhé je mimo. V létě nehrozí nošení tílek, šatů na ramínka, halenek s výstřihy…

Na koupališti vyběhnu ze šatny a rovnou skáču do vody, jakmile vylezu, ručník si z ramen nesundám. Do zrcadla se na svoje nahá prsa nedívám, protože to většinou obrečím.Myslela jsem si, že se to třeba po porodu spraví, ale ani náhodou.

Moc si přeji jít na plastiku prsou. Několik let jsem si spořila na svůj sen a když jsem byla už i objednaná a čekala jen na svoje vytoužené datum, přišla jsem o práci a zůstala s dětmi sama.Takže našetřené peníze šly na živobytí pro nás tři. Vím, že teď už v žádném případě se mi nepodaří na operaci našetřit, protože se starám sama o svoje děti.