Základní údaje
Jmenuji se Pavla, je mi 32 let a mým věčným tématem je nespokojenost se svým tělem. Nejsou to ale ani prsa (i když jsou také velká a povislá, ale kvalitní podprsenka z nich ještě dokáže udělat celkem slušný dekolt), není to ani křivý nos, či odstátá ouška, ale tak jako u spousty jiných žen, které jsou po porodech... Je to vytahané břicho s velkými strijemi
Už po porodu své první dcerky, které je teď 11, se mi břicho zpátky nestáhlo a po porodu mého ročního synka, u kterého jsem přibrala o 30 kilogramů, mám břicho hrozně veliké. Tím se mi má noční můra prohloubila a nyní při každém pohledu do zrcadla se mi tlačí slzy do očí.
Paní Pavla: „Když se podívám do zrcadla, rozpláču se.“
Jsem šťastná za zdraví mých dětiček a za partnera, který se mi snaží pomáhat a drží mě nad vodou, ale břicho je takový můj vnitřní čertík, který mne straší po celý rok, nejenom na Mikuláše.
Paní Pavla: „Když se podívám do zrcadla, rozpláču se.“
Jistě jsou lidé, kteří řeknou, že na břicho se musí cvičit a cvičit, ale myslím, že nejeden laik i odborník ví, že při takovéto míře uvolnění pomůže jen odstranění. A co očekávám od operace? To co každá jiná žena. Přes zvednuté sebevědomí, až po konec problémů s potící se kůží pod břišním převisem. Snad i malinko ustoupí bolesti v kříži, kterými trpím.