Existuje způsob, jak se přenést do kouzelných časů první republiky. Stačí se inspirovat tehdejším oblékáním a budete za hvězdu stříbrného plátna! Podívejte se, jakou fantastickou změnou prošly redaktorky kafe.cz.
Sledujte naši dobrodružnou cestu zpátky časem! Tedy nejdobrodružnější byla z celého týmu nejspíš pro stylistku Magdalenu Souškovou, protože vykouzlit mokré vlny ze sestříhaných vlasů s ofinou (Jana) nebo složitý dobový účes z Katčiných vlasů, to si vyžádalo hodiny trpělivé práce. Samozřejmě netvrdíme, že je nezbytně nutné dotáhnout inspiraci první republikou do detailu, jako jsme si to užily my…
Vybíráme ale 5 věcí, které vám zaručeně pomohou být za idol i v moderní době:
Výrazná rtěnka
Poohlédněte se po odstínu, který vám bude slušet, a neváhejte. Jediné Francouzky si z Evropanek líčí rty výrazně. A vzhledem k tomu, že se o jejich šarmu nesou legendy, něco na tom určitě bude.
Stoupněte si na podpatky
Alespoň občas – pro ten pocit, pro ten efekt zeštíhlení, pro ty obdivné pohledy mužů, na které podpatky podle vědeckých studií skutečně účinkují (vizuálně totiž pomohou postavě získat nejpřitažlivější poměry pasu a boků).
Pořiďte si perly
Podle serveru askmen.com je pohled na perly na jemně opálené ženské pleti mezi první desítkou nejpřitažlivějších věcí, které muže v létě zaujmou. Pozor, nemluví se tady o ženách staršího data narození, jde v první řadě o dívčí důlek na krku nebo zápěstí, kolem kterého si omotáte perlovou šňůru.
Nechte si upravit obočí
Pochopitelně ne způsobem, jakým to kdysi praktikovala herečka Věra Ferbasová. Ale upravená jemná linka obočí neuvěřitelně vylepší výraz vašeho obličeje. Nepodceňujte to.
Zkroťte svoje nehty
Extravagantní barvy nebo vzory si nechte na volný čas. K pohovoru na nové zaměstnání nebo na důležitou prezentaci jděte s klasickou manikúrou jako dokonalá dáma. Vaše šance tím dramaticky stoupnou.
close
info
Lenka Hatašová
zoom_in
Retro móda – Neuvěřitelně zdařilý výlet do první republiky
KATKA
Jak jsem se cítila: S měkkými loknami, rudými rty a v saténových šatech jsem si rázem připadala jako herecká hvězda ze starého filmu. Překrásné prostory hotelu Evropa, kde jsme fotily, mě lákaly navštívit už mnohokrát, když jsem ho na Václavském náměstí míjela, a teď se mi to konečně splnilo. Úžasná atmosféra časů dávno minulých tu na vás dýchne tak silně, že by mě bylo vůbec nepřekvapilo, kdyby zpoza rohu kavárny přitančil Oldřich Nový celý v bílém a pozval nás s Janou na sklenku něčeho ostřejšího.
Co mě na éře 1. republiky fascinuje: Je vidět, že v těchto dobách si dámy dávaly opravdu záležet na tom, jak vypadají, i když je to bez existence technických vymožeností, jaké máme dnes, stálo asi nemalé úsilí. Vždyť jen nalíčit mě a učesat trvalo zkušené vizážistce Magdě skoro dvě hodiny! Právě ženskost byla myslím tím, co dříve ještě nepatřilo k nedostatkovému zboží jako dnes. Ženy bývaly jemné, kultivované, možná i tak trochu bezbranné a nestyděly se za to. Vždyť proč také?
Můj nejoblíbenější film pro pamětníky: Je to veselá klasika Eva tropí hlouposti. Vždycky znovu a znovu obdivuji její krásné plesové šaty, které byly asi bílé, i když u černobílého filmu těžko říct. Parádu by v nich Nataša Gollová udělala stoprocentně i dnes.
Čím bych za 1. republiky chtěla být: Právě tou obdivovanou herečkou stříbrného plátna.
Kterou osobnost 1. republiky bych chtěla potkat: Určitě svoji praprababičku Kateřinu a prapradědečka Tomáše, po kterých jsme s bratrem zdědili křestní jména.
Co bych nezvládla: Vždy mě děsilo, že dříve ženské mnohdy ve 40 vypadaly jako babičky ze Starého bělidla. Stárnout tak rychle by se mi nechtělo.
close
info
Lenka Hatašová
zoom_in
Retro móda – Neuvěřitelně zdařilý výlet do první republiky
JANA
Jak jsem se cítila: Bylo to jako kouzlo. Jak mě paní vizážistka líčila a pan stylista vytahoval jedny krásnější šaty za druhými, vklouzla jsem do roku 1932. Vůbec vlastně nevím, proč zrovna tenhle rok, ale z nějakého iracionálního důvodu jsem měla jasno. Náhle BYL rok 1932. Rok, kdy „prezidentoval“ T. G. Masaryk, moje babička sloužila v Praze jako kuchařka a pokojská ve sněhobílé zástěrce a že by měla být nějaká další válka, nikdo ještě neřešil. Když jsme seděly s Katkou v kavárně, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby náhle vstoupila tehdejší filmová hvězda Anny Ondráková se svým partnerem, německým boxerem Maxem Schmellingem. Tehdy ještě svou lásku tajili a diskrétní dostaveníčko mohli mít přímo tady. Mimochodem, v roce 1932 Anny natočila například film Kantor ideál.
Co mě na éře 1. republiky fascinuje: Trvala od roku 1918 do roku 1938. Pouhých dvacet let, na které ovšem celé další generace vzpomínaly s nostalgicky zasněným pohledem. Takže… „Něco“ na té době být muselo. A já ždibínek toho záhadného „Něco“ konečně díky tomuto focení mohla ochutnat. Přestože bych samozřejmě ráda zkusila z éry první republiky víc: dortík v cukrárně u Myšáka, lahůdky od Macešky, nedělní procházku s maminkou po korze v rukavičkách a kloboučku, spolužáky na reálném gymnáziu v oblecích, políbení ruky tak, jak se opravdu políbit ruka má (žádný mlaskouš na hřbet ruky ale pěkně centimetr nad), psaní do deníčku, náhodné setkání s Raulem Schránilem na Petříně, oslovení „žáby“ mezi kamarádkami, čtení v budoáru na letním bytě… Myslím, že bych mohla dost dlouho pokračovat.
Můj nejoblíbenější film pro pamětníky: Maskovaná milenka. Jsem nevyléčitelný romantik. Když hraběnka Lenka pečuje o svého raněného důstojníka, pokaždé mě to dojme.
Kterou osobnost 1. republiky bych chtěla potkat: Herce Hugo Haase. Režisér Otakar Vávra tvrdil, že když šel Hugo Haas po ulici, otočila se každá žena. Takové že měl charisma. Vzhledem k tomu, že se mi nikdy nelíbil, bych si to ráda ověřila.
Čím bych za první republiky chtěla být: Paní továrníkovou.
Co bych nezvládla: Předpokládám, že všichni muži by měli problém s mou výškou 181 centimetrů, v roce 2012 celkem přijatelnou.
Styling: Martin Gruntorád, Make-up a hair styling: Magda Soušková Za poskytnutí prostor k fotografování děkujeme Grand Hotelu Evropa v Praze 1 na Václavském náměstí 25 (www.evropahotel.cz)
