Zatímco svatba budoucí britské královny Alžběty v roce 1947 byla ještě poznamenána poválečným nedostatkem a skromností, u svatby její mladší sestry, princezny Margaret, v roce 1960 už bylo vše jinak. Nevěsta oslnila v róbě od oblíbeného dvorního návrháře Normana Hartnella, který navrhl o 13 let dříve svatební šaty i pro její starší sestru Alžbětu.

Šaty byly vyrobené z hedvábné organzy a jen na bohatou sukni se spotřebovalo přes 30 metrů materiálu. Zdobení v podobě křišťálových a korálkových výšivek bylo jen minimum, aby vynikla nevěstina štíhlá postava. Jednoduchý, ale dokonale padnoucí model, považovaný za jeden z Hartnellových nejlepších, doplňovala drobná kytice. Korunou, a to doslova, princeznina vzhledu byla nádherná diamantová čelenka, zvaná Poltimore, která obepínala vysoko vyčesané tmavé vlasy. Z čelenky splýval bohatý, nařasený závoj.

Další vydařenou svatební kreací byla ta, kterou v roce 1986 oblékla budoucí manželka britského prince Andrewa, Sarah Ferguson, která se sňatkem stala vévodkyní z Yorku. Její saténové šaty barvy slonové kosti byly dílem návrhářky britsko-polského původu Lindky Cierach. Šaty nebyly přezdobené ani neměly obří rukávy typické pro 80. léta, ale přesto nenechaly nikoho na pochybách, že jsou ušité pro královskou nevěstu. Jejich bohaté vyšívání mělo svoji symboliku – srdce jako symbol lásky, vlny a kotvy připomínaly námořní kariéru prince Andrewa, čmeláci a bodláky byli motivem z erbu nevěstiny rodiny, na dlouhé vlečce se skvěly propletené iniciály křestních jmen snoubenců. Model dal vyniknout nevěstině sošné postavě a vyšívaný závoj orámoval její husté rudé kadeře. Závoj držela diamantová čelenka, před obřadem skrytá do aranžmá z živých gardénií.

Nezapomenutelnou se také stala svatební róba, kterou ve svůj velký den oblékla manželka nizozemského korunního prince Willema-Alexandera, dnes již královna Máxima. Jejich svatbě v roce 2002 sice předcházely jisté kontroverze týkající se zapojení nevěstina otce do vlády argentinské vojenské junty na přelomu 70. a 80. let, ovšem když se Máxima Zorreguieta objevila před zraky hostů a televizních diváků, nebylo pochyb, že přichází skutečná princezna. Její šaty vytvořila legenda módního návrhářství, italský designér Valentino, z hedvábí barvy slonové kosti. Materiál byl tak dokonalý, že se na něm za celý svatební den neobjevila jediná stopa po zmačkání. Šaty byly zcela hladké, zdobila je pouze pět metrů dlouhá vlečka. Skutečnou perlou byl ručně vyšívaný závoj z hedvábného tylu, který korunovala diamantová čelenka s motivem hvězd.

Do nejlepší pětice zaslouženě patří také norská korunní princezna Mette-Marit. Tato svobodná matka ze skromných poměrů, tiskem před svatbou v roce 2001 přezdívaná Popelka, ovšem dokázala, že její vkus se vyrovná i rodilým princeznám. Své svatební šaty si navrhla sama ve spolupráci s norským návrhářem Ovem Harderem Finsethem. Bělostné šaty z hedvábného krepu s dlouhou vlečkou byly zcela minimalistické, přesto působily, jako by se nevěsta při chůzi k oltáři vznášela na vlně z mořské pěny či nadýchaném oblaku. Její plavou skandinávskou krásu doplnil dlouhý závoj, upevněný jednoduchou diamantovou čelenkou. Výrazným prvkem byla kytice neobvyklého úzkého tvaru, splývající skoro až k zemi.

Pětici nejkrásnějších modelů uzavírají svatební šaty princezny Stephanie, dědičné velkovévodkyně lucemburské, která se za následníka lucemburského trůnu provdala v roce 2012. Rodilá hraběnka si pro svůj velký den vybrala model od významného návrháře libanonského původu Elieho Saaba. Jednoduchý střih šatů v barvě slonoviny povýšila na skutečný královský model ruční výšivka pokrývající celé šaty, vyrobená z padesáti tisíc perel a stříbra. Jen na výšivce se pracovalo neuvěřitelných 3200 hodin! Dlouhá vlečka, vyšívaný závoj a drobná diamantová čelenka z majetku nevěstiny rodiny dotáhly tento model k naprosté dokonalosti.