O obutí pro své děti byste se měli začít zajímat už v době, kdy se pouští do lezení a zkoušejí se postavit. Mějte přitom na paměti, že dětská noha se "chová" jinak než dospělá. Roste totiž nejen do délky, ale i do šířky - je potřeba volit boty, které jsou nejen pohodlné, ale také podepírají nohu při chůzi, stání apod.
Co si o tom myslí šéfeditorka kafe.cz Jana: Každý, kdo kdy stál před úkolem obout dítě, zná tu štrapáci detailně. Když už potomka odchytíte a přimějete ke spolupráci (to se vůbec povést nemusí), jen málokdy z něj vydolujete zpětnou vazbu. Caparti ani nepoznají, jestli je jim bota velké nebo malá, plus - jak píše autorka článku - mají sníženou citlivost, takže neodhadnou, jestli a kde vůbec je bota tlačí. Starší děti se pak zase více než o funkčnost modelu zajímají o módu. Škoda, že všechny dětské boty nemají kouzelné tlačítko, aby na mizivý okamžik zprůhledněly a rodič viděl, jak se vlastně malá noha v botě "má". Ze všech zmíněných pravidel tak nepodceňujte především to základní - bez důkladného přeměření nohy ani ránu.
A další pravidla zni:
- Během roku by dítě mělo mít k dispozici čtyři až šest párů obuvi pro různé příležitosti - například na procházky jiné než přímo na sport apod.
- První botičky se kupují, až když dítě chodí ven, do té doby je lepší nechat dítě co nejčastěji chodit bosé nebo v měkké neklouzavé obuvi, vyvíjí se mu pak správně nohy. První boty by měly být z měkké kůže nebo textilu s pružnou podešví a dostatečným prostorem v prstové části. Kotníčkové boty nohu zpevní.
- Špatně vybrané boty na sport se promítají i do problémů s klouby a páteří (to se týká i dospívajících teenagerů).
- Z hygienických a zdravotních důvodů by děti v rodině neměly boty dědit. Každé dítě má jinou nohu a jinak si je "vyšlápne".
- Také dětem během dne otékají nohy. Nikdy se nespoléhejte na to, že se boty "rozšlápnou".
- V obchodě požádejte o kvalifikované přeměření nohy dítěte. Ve většině provozoven na to existuje speciální měřidlo.
- Obuv musí být vepředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Půlka této vzdálenosti je rezerva pro pohyb prstů při chůzi, půlka rezerva pro růst.
- Šířka obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů.
- Dítě by mělo zkoušet celý pár obuvi a po prodejně se v něm projít či proběhnout.
- Kupujte boty z prodyšných materiálů, jako jsou useň a textil (výjimkou jsou boty na zimu).
- Čím lehčí, tím lepší!
- Dětské nohy se hodně potí, proto by především uzavřené boty měly mít stélku nebo vkládací vložku ze savého materiálu.
- V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů, musí být obuv co nejohebnější).
- Opatek (vnitřní dílec v patní části obuvi) by měl být dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý, aby noha byla fixovaná.
- Podpatky volte co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability. Obuv s vysokými štíhlými podpatky není pro děti vhodná.
Tip redakce: Článek se nám líbil ve Speciálu Luštění pro maminky ze "sesterské" redakce Překvapení, který je právě na trhu. Samotný stojí 29 korun, v příbalu s Překvapení jen o deset korun víc. Kromě užitečných informací a spousty možností luštit je především nabitý cenami. Můžete vyhrát zájezd na Rhodos.
