Icebreaker z Nového Zélandu

Postavit celý byznys na jednoduchém nápadu je to nejgeniálnější, co se vám může v životě přihodit. Také se vám to obvykle přihodí maximálně jednou za život, pakliže vůbec.

Ale když už se to přihodí, máte náplň na celý zbytek vašich dní. Je to, jako když zasadíte nějakou vzácnou rostlinu. Chvíli to trvá, než začne růst, ale jakmile se chytí, zaplaví celé své okolí nádhernými květy a vůní.

To jsme se trošku nechali unést do vod poezie při setkání se zakladatelem novozélandské společnosti Icebreaker. Usměvavý muž mladého vzhledu svoji firmu buduje už patnáctým rokem. Za tu dobu překročil hranice svého rodného ostrova a obsadil významnou pozici ve většině států světa. Oč jde? O outdoorové oblečení, které je vyrobeno z přírodní ovčí vlny. Kdo si představuje huňaté svetry s divokými vzory, je trochu vedle. Oblečení Icebreaker je moderní, lehké a velmi praktické. O tom už ale hovoří sám zakladatel firmy, Jeremy Moon.

Icebreaker

První otázka se nabízí: jak vás napadlo začít vyrábět a prodávat outdoorové oblečení z ovčí vlny.

Odjakživa jsem měl úzký vztah ke sportu, často jsem jezdil na treky do přírody a oblékal se tak, jak bylo tehdy zvykem – do sportovního oblečení vyrobeného z polypropylenu, tedy z umělého materiálu. Když jsem zavítal do Alp, zastihlo mě strašlivé počasí – vítr, déšť, zima... Ubytoval jsem se u jednoho horala a on mi věnoval starý svetr. Byl pochopitelně z vlny. Chodil jsem v něm tři dny a byl jsem překvapený, jak jsem se v něm cítil. Nebyla mi zima, nic mě neškrábalo, netísnilo, když se oteplilo, ten svetr mě chladil. No a tehdy mě napadlo, že by podobné vlastnosti u svého oblečení ocenili i další mladí lidé, kteří sportují tak jako já. Vrátil jsem se na Nový Zéland a začal na své myšlence pracovat.

O Novém Zélandu mám představu, že je plný ovcí. Tím jste měl vše hodně usnadněné, že?

Kupodivu ne. Začal jsem se pídit po věcech z vlny a nic jsem nesehnal. Patrně se v té době všechna vlna vyvážela do zahraničí. Ovčáci u nás byli a jsou na svou produkci velmi hrdí, ale nikoho z nich nenapadlo, že by mohli zajít dál než jen stříhat ovce a začít z vlny třeba něco vyrábět. Dá se říci, že tím, jak jsem se pustil do podnikání, se mi podařilo změnit průmysl v zemi.

Neměl jste žádné zkušenosti, jak jste vlastně začínal? Šijete své věci na Novém Zélandu?

Dnes není problém začít něco podobného dělat. Své věci šiji v Číně. Začal jsem spolupracovat s jedním farmářem, od kterého jsem odebíral vlnu. Choval své ovce v určité nadmořské výšce, což zaručovalo, že jejich vlna bude opravdu kvalitní. Nechal jsem z vlny vyrobit tenké vlákno a z něho utkat látku. Z ní jsem pak nechal ušít první oblečení podle v té době moderních outdoorových střihů. Když jsem ho vyzkoušel, byl jsem překvapený, jak je pohodlné a hlavně funkční. Vlněné vlákno je jemné, neškrábe, nepíchá, dokonale izoluje a zároveň je vzdušné a můžete se v něm zpotit, jak chcete, přesto nebudete zapáchat, protože vlna na sebe váže i pachy. Neznám pro sportovce lepší materiál. V mém oblečení jsou ještě tři procenta lycry, aby drželo tvar. Jinak je ale celé z vlny.

Icebreaker

Říkáte, že šijete v Číně. O ní se říká, že tam jsou pro pracovníky ostudné podmínky. Jaké máte zkušenosti vy?

Továrna, kde šijeme své věci, je dobře vybavena a lidem platíme tolik, aby mohli vést slušný život. Máme stanovena velmi přísná kritéria pro továrnu, která s námi chce spolupracovat. Když se podíváte na naše webové stránky www.icebreaker.com, najdete tam o této problematice všechny informace. Jsou tam i fotografie z dílen a všechny podrobnosti, jak o „naše“ pracovníky pečujeme a jaké mají pracovní podmínky. Nehoníme se za ziskem, naopak naší filozofií je přísně ekologická cesta. To se ostatně týká všech, s kým spolupracujeme – i farmářů, od kterých odebíráme vlnu.

O tom jsem také hodně slyšel. Jak spolupráce probíhá?

Je to jednoduché. Tím, že s ním uzavřeme smlouvu, zaručujeme farmáři jistý zisk. Za to chceme, aby se o své ovce dobře staral. Své dodavatele si vlastně už od začátku vybíráme podle toho, kde mají ovčíny, jak o zvířata pečují a jakou mají tím pádem vlnu. Loni jsme zavedli takovou novinku, že každý, kdo si koupí nějaký náš produkt, může na něm podle kódu vysledovat, odkud pochází surovina, ze které je vyroben.

Jako že se seznámí s ovcí, ze které je vlna na tričko, které má právě na sobě?

S jednotlivou ovcí asi ne, to ještě neumíme. Ale přes internet se dostane až do farmy, odkud je vlna. Na každém výrobku je takzvaný BAA kód, který když naťukáte do kolonky na naší webové stránce, dostanete se až na farmu, odkud pochází vlna, ze které máte produkt. Seznámíte se s farmářem a s jeho stádem a podíváte se, v jakém prostředí ovečky žijí. To je fajn, ne?

S kolika farmami nyní spolupracujete?

Není to přesný počet, ale je jich více než sto. Nikdo nemá funkci dodavatele přidělenou doživotně. S farmáři jsme ve spojení a stále si vybíráme.

Musíte být na rozvoj své společnosti velmi hrdý...

Já jsem to jenom začal. Bez všech lidí, se kterými spolupracuji, bychom nikdy nebyli tam, kde jsme. Začínali jsme v malém, dnes prodáváme své produkty ve více než šestnácti stech obchodech po celém světě. Víte, největší zásluhu na tom nemám já, ale ty produkty. Když si totiž obléknete cokoli od nás, už to nikdy nebudete chtít sundat. A to mě těší.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek