Zábava, láska, nevěra

Osmdesátá léta pro mě byla synonymem zábavy a lásky. Studium na gymnáziu jsem notně prokládala zábavou a diskotékami. Dala jsem se dohromady s kamarádem ze stejné vesnice. I když jeho rodina nebyla moc přátelská a i on mi před svatbou dal několik podnětů, které mě měly varovat, vdávala jsem se zaslepená láskou. Dění následujících let ničím nepřekvapilo. On pracoval, já se uzavřela doma, starala se o dvě děti a distancovala se od všech přátel. Trvalo mi několik let, než jsem se dokázala vyčpělému vztahu vzepřít. I když mi sebral všechno sebevědomí, ponižovat jsem se nenechala a po provalení jeho nevěry jsem ho z domu rychle vyprovodila.

Temná strana vítězí

Začátky byly krušné. Jeho rodina, která k nám chodila orodovat za tatínkovo štěstí, po vesnici šířila nepravdivé zvěsti, jak trpěl a nový poměr byl jediným východiskem. Drsná kampaň v jeho prospěch byla bohužel úspěšná a já jsem i bez koule na noze, kterou pro mě bezesporu byl, představovala necitelnou saň. Krůček po krůčku jsem získávala zpět své dávné přátele a známé, kteří rádi vzpomínali na časy, než jsem se před oltářem upsala ďáblu. Po pár letech jsem získala práci na obecním úřadě a měla všechny zaryté předsudky vůči mé osobě přímo před sebou. Lidé odcházeli zmatení a přemítali, jsem-li ta samá, nevybíravá a nepřátelská. Pár z nich se neostýchalo a svoje překvapení mi řeklo přímo do očí. V takových chvílích jsem se musela přemáhat, abych se nezačala smát.

Cesta vzhůru

Každým dnem mi přibývaly plusové body a uměle vytvořená špatná pověst dostávala na frak. Lidé mě museli poznat, aby jim došlo, v jakém omylu žili. Jsem ráda, že se mi čekání vyplatilo. Dokázala jsem vrátit čas, umím se zase smát, mám dvě dospělé děti, těším se na vnouče a jsem obklopena lidmi, kteří za moji pozornost stojí.