Vendula: Žiju si podle svého, rodina i okolí mě za to odsuzuje!

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Jeden žije pro rodinu, druhý pro zvířata, třetí pro zážitky a cestování. Máme právo svobodné volby, které by nemělo podléhat kritickému očku okolí. Proč se to tedy stále děje?

Chcete se seznámit a poznat spřízněnou duši. Nelimitujte se věkem a inspirujte se v naší galerii!

Až po mně!

Koncem roku oslavím 57. narozeniny. Nerada se ohlížím zpátky, ale právě pohled do minulosti je to, co mi dělá vrásky. Po maturitě jsem odjela na zkušenou do rakouského hotelu a ze servírky jsem se během pár let vypracovala na jeho manažerku. Bylo to jako sen, ze kterého se nechcete probudit. Jako epizodní role v seriálu Doktor z hor. Rodiče nám mohli dopřát víc než jiní našim vrstevníkům, a tak jsem využila velkorysé nabídky a původně odjížděla jen na pár měsíců, abych se otrkala. Muži se kolem mě točili a nabízeli mi třpytivé cetky, poznávání dalekých krajů i pohodlí manželství. Bylo mi třicet a téměř každý den jsem otevírala další a další dveře, které mě posouvaly dál. Nechtěla jsem se vázat, příčilo se mi pořídit si dítě a zabřednout.

Sen

Když mě horské městečko omrzelo, stačilo ukázat a s mými zkušenostmi se o mě zaměstnavatelé doslova prali. Dostala jsem se do nadnárodní firmy se sídlem ve Vídni a rozjela velký životní kolotoč. Jeden rok jsem měla na starosti akvizice, druhý jsem strávila uvedením do praxe v Indii, další jsem si vzala volno a objevovala krásy Afriky. Zatímco v Čechách se lidé vzpamatovávali z revoluce, já prožívala to, v co oni začínali teprve doufat a na naměstí si vyzvonili. Byla jsem o krok napřed.

Radím ti dobře!

Na hledání manžela nebyl čas, natož na děti a starost o ně. Nedokázaly by naskočit do rozjetého vlaku a já nebyla ochotná snižovat tempo. A dohady s mužem a podřizování se jeho ješitné povaze mě také nelákalo. Měla jsem kolem sebe pár skvělých přátel, mužů i žen. Víc jsem tenkrát k životu nepotřebovala. Obrat nastal před třemi lety, kdy onemocněla moje maminka. Nasedla jsem na první letadlo a přes půlku světa se na čas vrátila do rodné vísky. Kolem její postele byla srocená celá rodina, moji sourozenci s partnery a rozjívenými dětmi. Necítila jsem se mezi nimi dobře. Matka svá poslední slova věnovala mně: "Dřív jsem byla ráda, že se ti daří, ale zklamala jsi mě. I svůj život si strhla k extrému. Já umírám v obležení rodiny, ty zůstaneš až do posledních dnů sama. Myslím, že na děti už je pozdě, ale pokud je aspoň nějaká naděje na manželství, udělej to!"

Vlastní směr

Zdržela jsem se dva týdny a ke konci svého pobytu už ani nevycházela ven. Sestry do mě šily, že žiju pro zážitky namísto tradičních hodnot jako je partner a děti. A stejný názor měla pošťačka, sestra u praktika, učitelka v jeslích i prodavačka ve večerce. Všichni si na mě ukazovali prstem a odsuzovali mě za to, že jsem svůj život nezaprodala starosti o druhé. Jsem si jistá, že pokud bych zůstala, zlomí mě a do půl roku stojím u oltáře a upisuju svou duši dožití na provazu.

Naštěstí mám svou hlavu a doufám, že se tam zase dlouho nepodívám. Nikdy jsem se do života ostatním nepletla, nepoukazovala na to, že jejich největším cestovatelským zážitkem je chorvatská pláž, bydlí v nájmu a dětem musí odpírat koníčky. Tak proč ukazují oni na mě?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky