„Právo býti matkou jest jedním z nejpřirozenějších a nejsvětějších práv ženy. Bohužel v nynější době nehledí se tak na mateřství. Vždyť i mnohé úplně zdravé ženy si ho nepřejí a jemu se vyhýbají. Tak zvaná emancipace žen ovšem nemá nikterak vylučovati ze života ženy mateřství,“ píše se v knize Žena, její krása a život pohlavní, která vyšla v roce 1920.
Mateřství vyžaduje oběti
Autor měl jasno také v tom, proč tomu tak je: „Mateřství vyžaduje obětí, a jest tudíž jasno, že se mu vyhýbají hlavně ženy sobecké. Pozorujme, jaké to jsou důvody a pohnutky, ze kterých je odmítají! Odpuzuje je ztráta krásy a pružnosti forem tělesných, strach z obtíží v těhotenství a z bolesti při porodu nebo obava před možnou smrtí při porodu.“
Podobné ženy se také podle textu nechtějí vzdát zábav, cestování, divadel a plesů. „To vše svědčí o malém citu (a) velké sobeckosti,“ nemá autor knihy slitování a hned přináší argumenty, které hovoří ve prospěch těhotenství.
„Mateřství sice působí mnohou starost a nepříjemnost v životě, ale čím jsou tyto proti radostem, kterých poskytuje. Těhotenství a šestinedělí jsou také dobrým regulátorem pudu pohlavního, neboť způsobují na čas přerušení pohlavních rozkoší.“
