Od okamžiku, kdy vyhrála soutěž Miss ČR, uplynulo v dubnu už třináct let. Během té doby vystudovala Vysokou školu obchodní v Praze, stala se žádanou modelkou, a to i v zahraničí, a spolu s otcem Janem Sokolem založila nadační fond, který pomáhá rodinám dětí s autismem. Co se u ní změnilo?

Působíte stále v Itálii, nebo už jen v Česku?

Už jsem víc tady. Zhruba přede dvěma lety jsem si řekla, že už bych chtěla jít do modelingového důchodu, ale teď se mi paradoxně začalo hodně dařit, za což jsem moc ráda. Nafotila jsem kalendář, který byl hodně vidět, pořád fotím, takže dokud bude práce, tak ji samozřejmě budu moc ráda přijímat.

Máte do budoucna nějaký záložní plán?

Modeling už dávno nemám na první koleji, byť mi samozřejmě nejvíc vynáší. Vystudovala jsem vysokou školu, pracovala jako sales manager a teď jsem ambasadorkou firmy, která vyrábí šperky, a podílím se i trochu na chodu té značky v České republice. Ještě začínám trošku pronikat do oblasti umění. Dostala jsem nabídku od jedné velmi známé galerie, ale víc prozradím až později. Co mi ale zabírá nejvíce času, je chod mého nadačního fondu AutTalk, který se zaměřuje na podporu rodin pečujících o autisty. Založili jsme ho s tátou na základě rodinných zkušeností, protože můj bráška je těžký autista. Tato práce mi zabírá asi šedesát procent mého času. A co se týče zahraničí, tak miluju cestování, ale už to není tak, že bych někam letěla na dva měsíce obcházet castingy. Kdybych dostala nějakou práci přímo, tak to klidně odletím nafotit, ale jinak bych se už mezi dvacetiletými modelkami necítila.

Byla jste zasnoubená, ale ze svatby nakonec sešlo. Je už někdo nový na obzoru?

Momentálně jsem ve fázi, kdy se soustředím primárně sama na sebe. Ještě to není ani rok, co jsme se rozešli a zrušili zásnuby. Byl to pro mě hodně těžký rok, takže nový partner teď není úplně na pořadu dne. Nechám to volně plynout a uvidíme, co bude. Teď se snažím soustředit se na práci, koupila jsem si byt, což je pro mě hodně důležité, a jak říkám, uvidíme, co bude dál.