Nový začátek

Je to už sedm let, co jsem se rozvedla s otcem mého staršího syna. Necelé dva roky po rozvodu jsem se bláznivě zamilovala. Kvůli příteli jsem opustila všechny své přátele, rodinu, práci a odstěhovala jsem se za ním do jiného města. Chtěla jsem změnit svůj život, takže mi tato příležitost přišla vhod. Stávalo se mi, že jsem v obchodě občas potkala exmanžela s jeho partnerkou, kvůli které nás opustil. Bylo tak pro mě příjemné začít jinde a od začátku.

Těhotenství

Po několika měsících našeho soužití jsem zjistila, že čekám miminko. Byl to v podstatě zázrak, protože jsem po porodu syna musela podstoupit operaci a lékař mi tehdy sdělil, že mám velmi malou šanci znovu otěhotnět. S přítelem jsme měli velkou radost. On má z předchozího vztahu také syna, takže jsme si oba přáli holčičku. Naši synové jsou od sebe necelý rok, rozuměli si a často si spolu hráli. Ze zprávy, že budou mít bratříčka, nebo sestřičku, nebyl nadšený ani jeden z nich. Přítelův syn začal dokonce dělat problémy. Nechtěl k nám chodit, občas mi řekl něco ošklivého.

Vše pro nevlastního syna

Narodila se nám krásná, zdravá holčička. Přítelův syn se začal vztekat a dělat nám naschvály. Odmítal k nám dokonce úplně chodit. Nakonec jsme se dostali do stádia, kdy jsem s dětmi každých čtrnáct dní, kdy měl přítelův syn přijít k nám, odjížděla k mým rodičům. Nechtěla jsem, aby přítel o syna přišel. Přibližně po půl roce jsme se odstěhovali do domečku po přítelových rodičích. Oběma klukům jsme zařídili samostatné pokojíčky. Dcera byla zatím s námi v ložnici. Snažila jsem se, aby byl u nás nevlastní syn spokojený. Kupovala jsem mu dárky, vařila jeho oblíbená jídla a prostě jsem děla všechno možné i nemožné, aby se u nás cítil dobře.

Zkušební období

Necelé dva měsíce poté, co jsme se přestěhovali, přišel přítel s tím, že to mezi námi nemá cenu, že si mám najít bydlení a odstěhovat se s oběma dětma. Prý jsem nepřijala jeho dítě, stěžoval si, že si ho už nevšímám tak, jako na začátku a podle něj to mezi námi nemá žádnou budoucnost. Měsíc jsem každý den brečela, prosila ho na kolenou, aby nerozbíjel rodinu, že udělám cokoliv, abych náš vztah zachránila. Když už jsem to chtěla vzdát, řekl, že to tedy ještě spolu zkusíme. Dali jsme si termín za půl roku s tím, že když to nebude fungovat, půjdeme definitivně od sebe.

Žárlivé scény

První tři měsíce všechno klapalo. Také jsem kolem přítele neustále lítala a snažila se, aby byl spokojený ve všech směrech. Potom jsem dostala nabídku přivydělat si v jedné firmě administrativními pracemi. Chodila jsem tam dvakrát týdně a mohla jsem s sebou brát i dceru. Byla jsem maximálně spokojená. Přítel nejdřív tvrdil, že mu to nevadí, že vydělané peníze se nám budou hodit na rekonstrukci našeho bydlení, jenže po docela krátké době začal doma dělat scény. Tvrdil, že jsem si ve firmě určitě s někým něco začala, což samozřejmě nebyla pravda. Přítele jsem moc milovala, nikdy bych ho nepodvedla. Jednou naše hádka tak vygradovala, že jsem nakonec i s dětmi odjela k mým rodičům. Počítala jsem s tím, že jakmile emoce opadnou, vrátím se zase k němu domů.

Rozchod

Přítel mi hned další den sbalil všechny moje věci, odvezl je k mým rodičům a vyměnil zámky od domu. Pak už mi jen poslal smsku, že to je definitivní konec a že jsem ho zklamala. Úplně jsem se nervově zhroutila. Dva týdny jsem jen brečela, nebyla jsem schopná vůbec ničeho. O děti se starala moje máma. Na práci jsem se vykašlala. Asi po půl roce se mi ozval expřítelův kamarád. Znala jsem ho spíš jenom od vidění. Byl také rozvedený, ale nikdy mi nedal najevo, že bych se mu líbila. Teď se občas ozval, jestli něco nepotřebuju. Začali jsme chodit na procházky. Rodiče ho dvakrát pozvali na oběd. Vypadalo to, že jsem potkala chlapa do nepohody. Už jsem se do něj pomalu začínala zamilovávat, když mi oznámil, že se vrací ke své exmanželce. Prý je nemocná a potřebuje ho.

Návrat za každou cenu

Po tom všem jsem si řekla, že na chlapy kašlu. Už nemůžu. Nemám na to, pořád dokola snášet takovou citovou bolest. Před měsícem se mi ozval expřítel, který mě vyhodil ze svého domu, abych se vrátila, že mu já i děti chybíme. I on mi chyběl, ale neměla jsem sílu prožívat s ním zase znovu všechny ty nerváky. Uběhlo půl roku. Jednoho večera jsem měla slabou chvilku. Asi za to mohl alkohol a romantický film s happy endem, že jsem napsala expříteli smsku, že bych to s ním tedy zkusila. Brzy to bude půl roku, co spolu bydlíme. V podstatě jsem se stala jeho služkou. Vše se točí kolem něj. Já skoro nic nesmím. Kontroluje mi mobil, do práce nechodím, s nikým jiným se nestýkám. Jen když má přijet jeho syn, opět odjíždím na víkend k rodičům. Vím, že je to špatně, ale další scény a rozchod už neustojím. Nemám radost ze života, přítele už ani nemiluju za to, jak se ke mně chová, ale nemám sílu si tím vším procházet znovu.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.