Touha po dětech
Odmalička jsem věděla, že jednou chci být matkou. Už jako malá jsem milovala hrát si s panenkami, kterým jsem byla „maminkou“, a v dospělosti mě touha po dětech nijak neopustila, naopak. Když jsem se seznámila se svým současným partnerem, pokládala jsem to za osudový vztah. Podle jeho slov to bylo takové i z jeho strany, takže jsme začali brzy budovat společné bydlení a já začala mluvit o rodině.
Zdravotní problémy
Partner se mnou rád a ochotně budoval náš dům, chtěli jsme totiž počkat s pořízením rodiny až na chvíli, kdy budeme mít hotové zázemí. Ale co se týče dětí, tak mi přiznal, že má nějaké zdravotní problémy, na které bere léky, jež můžou do budoucna snižovat plodnost. Partnera jsem v léčbě podpořila a také mu navrhla, aby si nechal zamrazit sperma, abychom měli nějakou jistotu, pokud by v budoucnu opravdu nastal s početím problém. Partner o mojí touze po dítěti věděl, vždy se tvářil tak, že ji sdílí, a souhlasil, že si nechá pro jistotu sperma zmrazit. Já jsem mu to ještě párkrát připomněla, ale pak jsem to pokládala za vyřízené a přestala se o to starat.
Správný čas
Když jsme dobudovali dům, bylo mi čerstvě devětadvacet a cítila jsem, že je ta nejvhodnější chvíle pro to, pořídit si vytoužené dítě. Přirozeně nám to ale nešlo a skutečně se ukázalo, že je partner neplodný. Bohužel vyšlo taky najevo, že si žádné sperma zamrazit nenechal.
smutná žena
Bezvýchodná situace
Nedokázal mi vysvětlit, proč to neudělal. Snad doufal, že to nebude potřeba, ovšem teď jsme se octli v bezvýchodné situaci, tedy hlavně já. Partner, zdá se, po dítěti nakonec tolik netouží, protože nehodlá situaci nijak řešit. Nechce ani, abych využila dárce, a nestojí ani o adopci. Smířil se prostě se situací, že dítě mít nemůžeme.
Život bez dětí
Já se s tím ale smířit nedokážu. Je to můj celoživotní sen, všechno jsem budovala s tím, že je to pro naše dítě. Partnera miluju a vždycky jsem si přála mít dítě právě s ním, považovala jsem ho za životní lásku. Nyní mu ale nedokážu odpustit, že mi něco tak závažného slíbil, ale nesplnil to, a tím mě připravil o možnost být matkou, i když věděl, jak je to pro mě důležité. Ani mi nikdy na rovinu neřekl, že třeba nemá o děti zájem. Nechci o něj přijít, jsme spolu už sedm let, ale na druhou stranu si nedokážu představit, že bych měla svůj život prožít bez dětí.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
