Normální pár

S přítelem jsme spolu osm let a máme dvě děti. Vždycky to mezi námi bylo v pohodě, byli jsme takový normální pár. Ale zhruba po pěti letech vztahu mi byl přítel nevěrný. Asi půl roku se scházel s jednou naší známou, taky jsem ji znala, ale nebyly jsme přímo kamarádky. Nevěděla jsem to, ale když jsem pak o tom zpětně přemýšlela, tak jsem to vlastně mohla poznat. Přítel si často s někým psal na mobilu, měl takový nepřítomný pohled, někdy se tak usmíval, když to psal, taky chodil hodně často s kolegy na pivo, ale předtím se vždycky pečlivě upravoval… Možná jsem to i tušila, ale nechtěla jsem si to připustit.

Přiznání

Přítel se mi k nevěře sám přiznal. Jeho milenka ho totiž začala vydírat, že buď ona, nebo já, a když nezůstane s ní, tak že mi všechno řekne. Tak mi to přítel radši řekl sám s tím, že chce jen mě a že si uvědomil, že je pro něj rodina to nejdůležitější. Byla jsem z toho úplně zničená, ale zůstala jsem s ním. Už jsme v té době měli obě děti, tak jsem si říkala, že nebudu bourat rodinu. Přítel se pak docela snažil a už se to neopakovalo.

Vyrovnání

Jenže po nějaké době jsem se zase já seznámila s mužem, který o mě měl jasně zájem. Sám mi to řekl. Lichotilo mi to, docela se mi líbil, ale hlavně jsem si řekla, že bych to mohla příteli oplatit. Sešli jsme se jenom párkrát, vlastně jsem ani nestála o to, v tom pokračovat, i když to bylo fajn. Ale šlo mi hlavně o takový pocit zadostiučinění. Přítel nic nepoznal a nevěděl, ale sama jsem mu to řekla. Řekla jsem mu, že jsem měla taky milence, aby si nemyslel, že to mohl udělat jen on, a že jsme teď vyrovnaní.

Odchod

Přítel se ale strašně rozzuřil, udělal hroznou scénu, jak se to chovám, že on se snaží, aby náš vztah fungoval, a já to všechno zkazila. Vulgárně mi nadával, já si to nenechala líbit, no strašně jsme se pohádali. Nakonec to skončilo tak, že si sbalil věci a práskl dveřmi. Nijak jsem ho nezdržovala, říkala jsem si, že půjde k rodičům, a až vychladne, vrátí se zpátky.

Zmizení

Jenže už je to čtrnáct dní a on se vůbec neozývá, mobil má vypnutý. U rodičů ani kamarádů není, nikdo o něm nic neví, úplně zmizel, v práci není. Moji rodiče už navrhovali, ať to ohlásíme na policii, ale jeho rodiče váhají, pořád doufají, že se sám ozve. Já to taky nechci hlásit, odešel dobrovolně, a přece se musí zase objevit. Už jsem z toho ale sama nervózní, děti se po tátovi taky ptají, tak jsem jim řekla, že musel odjet pracovat.

Teď lituju toho, že jsem mu o mé nevěře řekla, a vlastně lituju i té nevěry samotné. Nikdy jsem takovým vztahům nefandila a nikdy předtím jsem to neudělala. Chtěla jsem mu jen vrátit, jak mi ublížil, ale nečekala jsem, že to takhle dopadne. Teď mám strach, co s ním je, a jenom doufám, že se zase vrátí.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.