Brigáda

Už na střední škole jsem si začala přivydělávat na brigádě v jedné firmě jako recepční a asistentka. Práce mě docela bavila, byl tam dobrý kolektiv a za vydělané peníze jsem si mohla dopřát kosmetiku a oblečení, na které bych jinak neměla. Moji rodiče oba pracují, ale splácejí hypotéku, takže na nějaké velké utrácení to není. Ale mně to nevadilo, stíhala jsem školu i práci.

Stálá práce

Snad mi to i šlo, s kolegy jsem vycházela dobře, a proto když jsem měla po maturitě, šéf se mě zeptal, jestli bych k nim nechtěla nastoupit na plný úvazek, protože stálá recepční se zrovna chystala odejít na mateřskou dovolenou. Ani jsem se nemusela moc dlouho rozmýšlet, už jsem tam znala práci i lidi, plat také nebyl špatný, takže jsem souhlasila a dohodli jsme se, kdy nastoupím.

Odmítnutí

Ale mezitím se stala věc, s kterou jsem nepočítala. Byla jsem pozvaná na firemní oslavu, bylo to fajn, dobrá zábava, sama jsem něco popila, ale ne tak, abych byla opilá. Zato se opil můj šéf, přišel za mnou ven na cigaretu a začal mě svádět. Byla jsem dost překvapená, protože byl o hodně starší než já, ženatý a otec rodiny, a nikdy předtím jsem si nevšimla žádného zájmu z jeho strany.

Byl to docela pohledný, mladě vypadající chlapík, ale nikdy jsem o něm nepřemýšlela jinak než jako o šéfovi. Ale teď mi najednou začal lichotit, jak ho přitahuju, jak na mě už dlouho myslí… Samozřejmě to bylo i tím alkoholem, ale najednou jsme se dlouze líbali. Naštěstí jsem se včas vzpamatovala a přestala, i když se mě pokoušel dál držet. Ale připomněla jsem mu jeho rodinu a řekla, že nechci zacházet dál, vrátila jsem se zpátky dovnitř na oslavu a brzo jsem odešla domů. Nikdo nás neviděl, takže by se dalo říct, že se vlastně nic nestalo.

Pomsta

Ale když jsem úplně vystřízlivěla, tak mi přišlo nemožné s ním dál pracovat, ta představa mi byla hrozně nepříjemná. Proto jsem mu napsala, ať si najdou jinou recepční, že jsem si sehnala jinou práci. Ještě mě přemlouval, ale nenechala jsem se umluvit. Tím jsem to považovala za vyřízené, ale šéf asi dvojité odmítnutí neunesl, a rozšířil o mně pomluvu, že jsem tam ukradla peníze. Tenkrát se skutečně dvěma kolegům ztratily nějaké peníze, ale já s tím neměla nic společného. Šéf to taky věděl, protože policii nic neřekl, ale jenom mě chtěl mezi kolegy očernit. Kolegům jsem napsala, že o těch penězích nic nevím, a myslím, že mi věřili. Že ta pomluva vznikla jako pomsta kvůli tomu, že jsem šéfa odmítla jako milence, jsem jim nepsala a nikomu to neřekla.

Šéfa už jsem pak neviděla, chvíli mi trvalo, než jsem sehnala novou práci, ale nakonec se mi to podařilo. Není sice tak dobře placená jako ta původní, ale jsem ráda a vlastně jsem i trochu hrdá na to, jak jsem se rozhodla. V nové práci mám klid a doufám, že už si na mě žádný ženatý šéf nebude dělat zálusk, protože z toho koukají jen problémy.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.