Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Starala jsem se o přítelova syna. Jeho matka narkomanka je zpět a ničí mi život

Měla s nevlastním synem hezký vztah, dokud se neobjevila jeho biologická matka.
Měla s nevlastním synem hezký vztah, dokud se neobjevila jeho biologická matka.
Zdroj: Shutterstock

Seznámila jsem se s mužem, který měl maličkého syna ve vlastní péči, protože jeho bývalá partnerka a matka dítěte byla závislá na drogách. Začala jsem mu tedy s péčí o malého pomáhat, a nakonec jsem se o něj dobrovolně a s láskou starala několik let. Měli jsme krásný vztah. Pak se najednou zčistajasna objevila biologická matka, a náš vztah s malým úplně zkazila…

Táta na plný úvazek

Když jsem se seznámila se svým přítelem, měl v péči rok starého syna. Chlapcova matka byla závislá na drogách a alkoholu a o syna nejevila žádný zájem, neplatila ani alimenty. Když se ji přítel pokoušel kontaktovat, tak mu jen sprostě vynadala, ať jí dá s parchantem pokoj. Od té doby jsme o ní prakticky neslyšeli. 

Opravdová rodina

Přítel měl časově dost náročnou práci, a tak jsem se o malého začala starat já, ale vůbec mi to nevadilo. Starala jsem se o něj prakticky jako máma, moje rodina ho brala skoro jako vlastní vnouče. Vlastní dítě s přítelem zatím nemáme, přítel neměl nic proti tomu, abych se starala o jeho syna, naopak byl rád, že tak dobře vycházíme. Malý byl moc fajn, milý a dělal pokroky, byla radost s ním být. Moc jsem si ho zamilovala a on mě měl taky rád. Prostě jsme s přítelem a jeho synem žili jako opravdová rodina. 

Dokonalá žena Zdroj: Shutterstock

Návrat biologické matky

Když bylo malému pět, najednou si po letech jeho biologická matka vzpomněla, že má dítě. Prý skončila s drogami, začala pracovat a chce syna vídat. Obrátila se na soud, aby dostala malého zpět do péče. Soud jí povolil mít syna zatím jeden víkend v měsíci. Byli jsme z toho s přítelem v šoku, ale nemohli jsme nic dělat. 

Odcizení

Syna jí každý určený víkend dáváme, ale ona ho začala proti mně navádět. Vždycky to byl moc prima kluk, rozuměli jsme si, ale najednou mě začal úplně odmítat. Když jsem po něm chtěla, aby si uklidil hračky, tak zakřičel, že uklízet nebude, protože nejsem jeho maminka, a že jeho maminka říkala, že mě poslouchat nemusí, a když není doma tatínek, tak že si může dělat, co chce. Zůstala jsem jako opařená. Začal ode mě odmítat jídlo, které měl vždycky rád, že ho chce jen od maminky. Je to pořád horší, vzpouzí se, když ho chci upoutat do sedačky, vykoupat, uspat. Přítel volal jeho matce a chtěl to s ní nějak vyřešit, ale jediná její slova byla, že malý má pravdu, že já nejsem jeho máma. 

Bolest a vztek

Jsem z toho hrozně nešťastná. Když vidím, jak se mi vzdaluje klučina, kterého jsem vypiplala prakticky od jeho roku, a teď na mě pokřikuje, že nejsem jeho máma… Hrozně to bolí. Zároveň na něj začínám mít vztek, i když vím, že je to ještě dítě a nemůžu mu vyčítat, že chce být s mámou. Ale vůbec si nedovedu představit, jak spolu budeme dál vycházet. Neumím si představit, že po těch letech péče a lásky z mojí strany pro něj budu cizí, a jeho matka, která ho nejdřív opustila, bude mít přednost.  Přítel je z toho taky nešťastný, stojí při mně, ale proti biologické matce nemůžeme nic dělat…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky