Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Nenávidím přítelovy dcery, i když vím, že jsou to jen děti. Jsou strašné!

Neustále se hádají kvůli dětem a partnerově bývalé rodině.
Neustále se hádají kvůli dětem a partnerově bývalé rodině.
Zdroj: Shutterstock

Když jsme se s přítelem seznámili, oba jsme měli z předchozího vztahu děti. Nejprve jsme vycházeli všichni docela dobře, ale od chvíle, kdy mi přítel řekl, že jeho dcery jsou víc než můj syn, jsem je začala nesnášet. Navíc je přítel čím dál častěji v kontaktu s jejich matkou. Mám strach, že se k nim chce vrátit, i když už máme společnou dceru…  

Bezproblémové vztahy

Když jsem se seznámila se současným přítelem, už jsem měla z předchozího vztahu syna a přítel zase dvě dcery. Začali jsme spolu bydlet, samozřejmě ještě s mým synem. Přítelovy dcery žijí se svou matkou a k nám jezdily občas na víkendy. Nijak mi nevadily, vycházely jsme dobře, stejně tak přítel vycházel dobře s mým synem, aspoň jsem si to myslela. 

Přítelovy dcery

Pak jsem otěhotněla a narodila se nám dcera. Přítelovy dcery u nás byly naposled, když jsem měla těsně před porodem. Pak se rok vůbec neobjevily. Myslím, že je to proto, že jsme se s přítelem pohádali a on mi v hádce řekl, že jeho dcery jsou víc než můj syn. To se mě samozřejmě dotklo a začala jsem jeho dcery úplně nenávidět. Možná to vycítily nebo se to nějak dozvěděly, a už k nám od té doby nechtěly jezdit. Když jsme se náhodou potkaly ve městě, tak dělaly, že mě nevidí, i když mě musely vidět. Ale nikdy se nezeptaly na malou sestru, na tátu. 

Nenávist

Teď se zase ozývat začaly, ale hlavně kvůli penězům. Pořád se vyptávají, kdy jim přítel koupí to a to, vůbec je nezajímá, jak se třeba má, nepopřejí mu k narozeninám, zajímají je jenom peníze. Lezou mi strašně na nervy, i když si uvědomuji, že jsou to jenom děti, je jim 10 a 11 let. Přítel ví, že je nemám ráda, v hádce jsem mu to taky řekla a předhodila mu, že se mu ozývají jen kvůli penězům. To se zase dotklo jeho a byl pak naštvaný na mě, že jsem to řekla. 

Žárlivost

A co mi taky vadí, že si neustále volá se svojí bývalou, matkou holek. Volá jí prakticky každý den. Už ne přede mnou, protože ví, že mi to vadí, ale podívala jsem se mu do telefonu. Ano, vím, že se to nemá. Ale skutečně tam bylo kolik hovorů týdně. Žárlím na ni a mám strach, že se k ní přítel chce vrátit. Kolikrát mi přijde, že je myšlenkami spíš u své původní rodiny než u nás. Jeho bývalá mi dokonce jednou napsala, to jsme ještě neměli dceru, že ji můj přítel prosil, aby se k němu vrátila, a pár lidí mi potvrdilo, že to opravdu řekl. Když jsem se na to přítele tenkrát ptala, tak odpověděl, že je to hloupost, a víc se o tom odmítl bavit. 

Obavy

Když jsem příteli řekla, že chápu, že musí s bývalou řešit věci kolem dětí, ale že si snad nemusí denně volat, tak mi odpověděl, že už ho nebaví, jak pořád dělám problémy a žárlivé scény. To mě naštvalo, ale zároveň mám strach, že opravdu odejde. Někdy si říkám, jestli bych tedy neměla odejít sama a nečekat, až opustí on nás. Strašně mě uráží, že by se nás mohl vzdát, mě a naší dcerky, a vrátit se zase k bývalce. Nesnáším ji i její dcery a vlastně mám zlost i na přítele, jak se chová. Jsem z toho všeho už unavená a smutná.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky