První láska

S přítelem jsem se seznámila, když mi bylo patnáct. Byl moje úplně první vážná známost, ale měla jsem pocit, že je to opravdu ten pravý. On byl o rok starší a prožívali jsme lásku jako z filmu. Byli jsme pořád spolu, trávili jsme spolu veškerý volný čas a brzo jsme taky začali přemýšlet o budoucnosti. Plánovali jsme, že až dodělám školu a nastoupím do práce, tak si najdeme společné bydlení, zatím jsme bydleli oba u rodičů. Taky už jsme přemýšleli o svatbě a dětech, to všechno mělo přijít, až budeme mít společné bydlení.

Neplánované těhotenství

Že jsme oba mladí, nám nevadilo, nebo aspoň mně to nevadilo a přítel taky nic nenamítal, naopak. Našemu vztahu jsem opravdu věřila a byla v něm šťastná. Brala jsem antikoncepci, ale po dvou letech jsem byla nemocná a musela brát antibiotika, takže zřejmě došlo k jejímu selhání. Že jsem těhotná, jsem zjistila krátce po sedmnáctých narozeninách.

První nevěra

Vůbec jsme s přítelem neuvažovali o tom, že bychom si dítě nenechali. Naštěstí i naše rodiny byly vstřícné, rodiče nás obou nám hodně pomohli, i s bydlením. Všechno šlo celkem bezproblémově až do konce šestého měsíce, kdy lékaři zjistili, že mi hrozí předčasný porod. Byla jsem nějakou dobu v nemocnici a i po návratu domů jsem nesměla mít sex. Tehdy mě přítel poprvé podvedl.

Odpuštění

Dozvěděla jsem se to náhodou od společné kamarádky, která se nevědomky prořekla. Když jsem pak na přítele uhodila, přiznal, že k tomu došlo, s holkou, kterou ani moc neznal, a že to bylo jenom jednou. Moc se omlouval s tím, že to byl jen momentální úlet, že ho to moc mrzí. Byla jsem z toho úplně v šoku, takovou zradu jsem nečekala. Několik dní jsem z toho byla úplně mimo. Ale nakonec jsem se rozhodla mu odpustit, už kvůli našemu dítěti.

Nezájem o rodinu

Potom až do porodu byl náš vztah zase pěkný, přítel mi se vším pomáhal. Když se naše dcera narodila, myslela jsem, že jsou všechny problémy za námi, měli jsme pěkné bydlení, přítel měl dobrou práci, já mateřskou, těšila jsem se, že teď budeme rodina. Ale přítel o nás s narozením malé úplně ztratil zájem. Začal flákat práci, pořád mě kritizoval, něco mi vyčítal a zakazoval, dcery si absolutně nevšímal, a navíc začal pít. Když jsem se dozvěděla, že má opět jiný vztah, už to pro mě byla poslední kapka.

Životní chyba

Když jsem mu řekla, že s ním končím, ani neprotestoval. Sbalil se a odešel a od té doby o něm prakticky nevím. Nezajímá se ani o dceru, alimenty sice platí, ale nemá nejmenší zájem ji třeba vidět. Naopak mi řekl, že to byla jeho životní chyba. Dceři budou brzy dva roky a já jsem s ní pořád sama, pomáhají mi rodiče. Pořád ještě nemůžu uvěřit tomu, že se někdo může takhle změnit. Člověk, kterého jsem považovala za nejbližšího, mě i s dítětem hodil za hlavu. Když někdy slyším, že se muž nemůže změnit až po porodu dítěte, tak říkám, že může. Protože můj bývalý přítel je toho důkazem.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.