Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Našla jsem si v práci milence, ale zjistila jsem, že obšťastňuje i mnoho kolegyň

Seznámili se v práci. Ona je vdaná, on ženatý.
Seznámili se v práci. Ona je vdaná, on ženatý.
Zdroj: Shutterstock

S manželem máme bezproblémový vztah, ale jsme spolu už docela dlouho, takže je to takový stereotyp. A zrovna v tu chvíli se objevil kolega, který na tom byl stejně, také dlouho ženatý, s rodinou. Začali jsme se bavit, vzájemně se svěřovali. Nakonec to přerostlo v milenecký vztah. Byla jsem s ním moc šťastná do chvíle, kdy se o něm jedna kolegyně zmínila jako o známém „utěšiteli“.

 

Rodina

S manželem jsme spolu deset let, máme syna, kterého oba milujeme. I náš vztah s manželem je vlastně dobrý a pohodový. Ale v poslední době jsem měla pocit, že mi něco chybí, možná pozornost, obdiv, lichotky, pocit vzrušení a zamilovanosti jako kdysi. Nijak aktivně jsem to ale neřešila, nikoho jiného nehledala.

Chápavý kolega

A právě v té době se se mnou začal bavit kolega z práce. Znala jsem ho jen od vidění, pracuje v jiné budově. Ale jednou si ke mně přisedl v kantýně a dal se se mnou do řeči. Byl moc milý, vůbec ne dotěrný nebo trapný. Pak už na mě vždycky čekal a šli jsme na jídlo spolu, někdy jsme šli spolu i z práce. Působil na mě hrozně důvěryhodně, postupně jsem se mu začala svěřovat i s pocity, které mám z manželství a tak. On je taky ženatý, má děti, takže mi rozuměl, sám říkal, že ani u něj doma už to není takové, jako to bývalo.

Skvělý milenec

Když jsme šli jednou večer z práce, tak mě najednou objal a políbil. Byla jsem trochu v šoku, ale zároveň to bylo tak příjemné, už hrozně dlouho jsem takový pocit neměla. No, zkrátím to, stali se z nás milenci, už to trvá pár měsíců. Hrozně nás to oba nabíjí, můžeme zapomenout na všední problémy, užíváme si nejen sex, ale taky si povídáme o všem možném. Pak se oba zase vrátíme k rodinám. Věřím mu a jsem s ním šťastná.

Spolu zapomínají na všední starosti. Spolu zapomínají na všední starosti. Zdroj: Shutterstock

Jedna z mnoha

Tedy byla jsem až donedávna. Minulý týden jsem šla s kolegyní do práce a on nás míjel. Jen jsme se pozdravili jako kolegové, ale když pak zašel, tak ta kolegyně, která s ním pracuje ve stejné budově, prohodila něco jako „no jo, náš utěšitel“. To mě hodně zarazilo, a tak jsem se jakoby nic zeptala, jak to myslí. A ona se zasmála a řekla, že je tím známý, že obšťastňuje osamělé nebo nešťastné ženské v okolí. Přitom mi vůbec nepřišlo, že by to věděla zrovna o nás dvou. Už jsem radši nic neříkala, ale vrtalo mi to hlavou.

Nedůvěra

Pak jsem se ho na to samozřejmě na naší schůzce zeptala, ale on řekl, že ho ta kolegyně kdysi sváděla, ale on ji nechtěl, a od té doby že ho pomlouvá. Nevím, čemu mám věřit. Každopádně už si schůzky s ním tolik neužívám. I když jsem se kvůli němu nikdy nechtěla třeba rozvádět, představa, že bych byla jednou z mnoha, kterým dělal „vrbu“, a přitom je chtěl jenom dostat do postele, se mi vůbec nelíbí. Mám zlost i na tu kolegyni, že mi to vlastně takhle zkazila.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky